Do konce roku ji čekají ještě dva velké koncerty, po nich plánuje trávit volno se svou rodinou.

Jihlavským koncertem jste zakončila podzimní turné Na Radosti. Byl záměr zakončit turné v Jihlavě?
Úplně záměrem to nebylo, spíše nám to tak vyšlo. Cestujeme skoro dva měsíce a Jihlava nám zkrátka vyšla na tu poslední takzvanou štaci. Nyní budeme mít volno a potom se zase pustíme do zkoušení, protože nás budou ještě letos čekat tři velké závěrečné koncerty. (jeden se uskutečnil již včera – poznámka redakce)

Co říkáte na jihlavské publikum?
Já si myslím, že jsem to asi nejlíp okomentovala na samotném koncertě. Když někam přijedeme, tak si pamatujeme, jak publikum reaguje, a Jihlava mě mile překvapila. Párkrát jsme tu hráli, ale samostatný koncert se vším všudy v poslední době asi ne. Myslím si, že tady muselo být nějaké seskupení lidí, kteří umějí zpívat, protože se opravdu málokdy člověk potká s tím, že jsou lidé takhle odvážní. Jsem za to ráda, byl to hezký koncert.

V Jihlavě se ale objevujete málo. Plánujete se sem vydat i příští rok?
Nevím. My to vždycky střídáme, abychom nebyli všude a vždycky. I pro nás je zajímavé, že objevíme nějaké nové místo. Do Jihlavy se ale určitě v budoucnosti někdy vrátíme, jenom nejsem schopná říct, jestli to bude zrovna příští rok.

S turné Na Radosti jste na cestách téměř dva roky, plánujete v něm pokračovat?
Vzhledem k tomu, že deska vyšla vlastně před dvěma lety, tak si myslím, že to bude spíše nárazově. Neplánujeme jet tyto koncerty vyloženě po Čechách. Já bych toužila zavítat ještě na Slovensko, protože jsme tam měli nyní sedm koncertů a bylo to moc fajn. Ráda bych se věnovala také hudbě s filharmonií, která nás příští rok čeká, a doufám, že to vyjde. Příští rok máme festivaly, na které jsme teď moc nejezdívali, protože jsme měli tyto samostatné koncerty, takže příští rok to bude taková všehochuť. Budeme tvořit také nové písně.

Nedávno jste vydala vinylové gramofonové desky Na Radosti. Co vás vedlo k tomuto rozhodnutí?
Vedlo mě k tomu to, že vinyly mám obecně ráda a sama je poslouchám a také si je kupuju. Je to jeden z mých nejoblíbenějších způsobů poslechu hudby. Nemyslím si, že tomu dávám přednost kvůli té technické stránce, ale spíše kvůli atmosféře a tomu dění kolem. Člověk když si chce něco pustit, tak se tomu musí věnovat, a když tam desku položí, tak ji za chvíli musí obrátit. Vlastně už tím se na to nějakým způsobem soustředí. Není to tak, že si pustí jenom nějakou kulisu. Takže já mám doma taky své oblíbené vinylové desky.

Plánujete nějaké další novinky?
My toho plánujeme pořád strašně moc. (smích) Máme pár projektů, které jedou průběžně, jako je třeba projekt Čistá řeka Sázava, který je takový dobrovolnický a strašně se nám líbí. Už na něm spolupracujeme dlouho. To třeba plánujeme opět na příští rok. Jsou to takové hezké věci, na které se těším. Chtěli bychom natočit jeden z velkých koncertů, který budeme mít teď ve Fóru Karlín, takže ho třeba začátkem roku vydáme.

Rychlým krokem se blíží Vánoce. Jak je plánujete slavit?
Já jsem takový ne úplně vánoční typ. (smích) Vzhledem k tomu, že máme v rodině hodně dětí, tak možná budu s nimi. Tak jako každý rok je navštívím a budu s nimi sdílet tu jejich dětskou vánoční radost. Jinak mě těší spíše to období, sníh a klid. Já mám hlavně pravidlo, že po čtyřiadvacátém prosinci nepracuju, takže se těším na to, že budu chvíli odpočívat.

TOMÁŠ KUCEJ