Skupina funguje od roku 2004. Své první album Iluze vydala po třech letech existence. Koncertuje po celé Vysočině, vystupuje výhradně s vlastní tvorbou, a snaží se tak získat nové a nové tváře do svého seznamu fanoušků.

U příležitosti vydání druhého alba poskytla skupina Boonker Deníku rozhovor.

Jak jste se dali dohromady? Jste všichni z Jihlavy?
Jsme kamarádi už dlouho a jednoho dne jsme si prostě řekli, že založíme kapelu, sice jsme neuměli nikdo na nic hrát, ale to nám v tu chvíli bylo celkem jedno. Teda až na Mrchu, ten už pár základních akordů uměl (smích). Začali jsme zkoušet na půdě a učit se převzaté písničky. I když se uvádíme jako kapela jihlavská, tak z Jihlavy jsou pouze dva členové. Dále tady máme jeden přírůstek z Rančířova a zbytek pochází z Bílého Kamene, kde máme i zkušebnu.

Vystupujete s vlastní tvorbou. kdo skládá hudbu a texty?
Hodně toho udělá náš zpěvák a kytarista Mrcha. Často pak plodíme společně ve zkušebně, kdy si prostě sedneme, vezmeme papír, tužku, napíšeme text a doděláme hudbu. V neposlední řadě nosí písně basák Míla.

Měli jste nějaké zkušenosti? Například z jiných kapel?
Když vynecháme Mrchy bratrskou skupinu My Wodněkaď a Míly pokus s jeho imaginární kapelou, tak ne. Nějaký drobný zálety přišly až po vzniku Boonkeru, ale nebylo to nic zásadního.

Nyní vám vychází nová deska, co na ní posluchači najdou?
Především devět nových skladeb. Desku jsme se snažili poskládat tak, aby si tam každý našel to svoje. Posluchači se můžou těšit na tvrdší rockové, ale i pomalé melodické skladby. Ukázky si každý může poslechnout na našem webu.

Koncertujete jenom na Vysočině?
Většinu koncertů odehrajeme na Vysočině, ale když přijde nějaká nabídka zahrát si jinde, určitě jí nepohrdneme.

Co považujete za svůj dosavadní největší úspěch?
Tak určitě to, že se nám podařilo natočit dvě desky, a hlavně že jsme spolu tak dlouho vydrželi a nejdeme si po krku.