Naďa Urbánková kolem sebe šíří dobrou náladu, včera vzpomněla, jak se dostala na Vysočinu. První roky přitom bydlela v želivském klášteře. „Bylo to hned jasný, mé srdce patří sem,“ vzpomněla na hejtmanství, kde jí doprovázela dcera Jana Fabiánová, rovněž zpěvačka.

Naďu Urbánkovou obzvláště potěšila pamětní medaile Kraje Vysočina, kterou dostávají významné osobnosti. „Je to pro mě velká čest, že jste mě přijali jako svou. Bydlím tady už mnoho let, je tady krásně a v mé blízkosti mám lidi, které mám ráda a kteří mi pomáhají,“ řekla známá osobnost, která stále vystupuje.

Soutěž v Maďarsku byla pro tanečníky z Vysočiny úspěšná.
OBRAZEM: Tanečnice z jihlavské školy v Maďarsku zabodovaly

Závěrem prozradila i své velké přání. „Miluji muziku a strašně bych chtěla mít někoho, kdo by mi dal šoféra, auto a jezdil by se mnou po světě, po nejkrásnějších operách a nejlepších divadlech,“ řekla závěrem. „Ale to už asi nestihnu,“ dodala s nadhledem.

Guláš pro prezidenta
V době, kdy Naďa Urbánková bydlela v želivském klášteře, se za ní měl přijet podívat slovenský prezident Michal Kováč s manželkou. Zpěvačka tehdy v klášteře fungovala jako kuchařka a zhostila se i úkolu uvařit pro slovenskou hlavu státu. „Udělali jsme desetilitrový hrnec guláše a dala jsem ho před jídelnu, protože víte, že guláš je nejlepší druhý den. Další den jsem se vzbudila, šla se podívat a v hrnci už bylo jen po dně. Přišli chlapci, abych se na ně nezlobila, že to vonělao a tak se neudrželi. Ale nechali dvě porce pro pana prezidenta a jeho manželku. Na závěr návštěvy jsem pak panu prezidentovi zazpívala Závidím a když jsem dozpívala, tekly mu slzy z očí, klekl si a políbil mi obě ruce. A to nebylo jen za guláš, to jsem přesvědčená,“ usmála se zpěvačka.