Na začátku všeho stáli dva bratři. Zdeněk a Jiří Zábojovi. Psal se rok 1997, když společně s Františkem Prchalem založili kapelu Preston. Ta oslaví v příštím roce už dvacet let fungovaní. Oslavu chystá kapela na příští rok 15. července v Salavicích, místní části Třeště. Bydlí tam totiž frontman kapely Zdeněk. Za těch téměř dvacet let se vypracovala na žádanou regionální skupinu, která hraje při různých příležitostech. Nejčastěji však na plesech, pouťových zábavách, svatbách či firemních akcích.

Jak už to u takových uskupení bývá, stihli se za dvacet let také částečně obměnit. Z původní sestavy zůstali pouze oba bratři Zábojovi, které nyní doplňují Jan Málek a Libor Šikola. Prvně jmenovaný je v kapele osm let, služebně nejmladší Libor hraje s kapelou tři roky. Hudebníci pocházejí z různých částí Jihlavska.

„Před těmi třemi lety jsme si jeli ke kapele Beraohn, která tehdy končila, pro světla na vystoupení. A k tomu jsme si přivezli ještě baskytaristu Libora. Během několika dní jsme se museli sehrát v novém složení, bylo to tehdy náročné, ale zvládli jsme to," poznamenal k nevšednímu náboru Libora Šikoly frontman Zdeněk Záboj.

JEZDÍ I NA DOVOLENÉ

Trénovat společně už moc nepotřebují, kromě nasmlouvaných akcí se scházejí zhruba jednou do měsíce. A to ještě proto, aby stihli nacvičit nové písničky. V současné době chtějí například do repertoáru zařadit písničky Divokýho Billa a píseň Tsunami nebo Houby magický od kapely Kabát.

„Hrajeme každý týden, v plesové sezoně většinou dvakrát, nejenom v sobotu, ale také v pátek. To jsou vlastně také tréninky," uvedl Jiří Záboj. Volných víkendů v roce proto příliš nemají, daly by se spočítat na prstech jedné ruky. „Jeden týden jezdíme na dovolenou s kapelou a našimi ženami, potom další týden jede brácha s rodinou k moři a dva týdny zaberou jeho výstavy," přiblížil Zdeněk Záboj dny, kdy si kapela hudebních nástrojů nevšímá. „Někdy se třeba také stane, že nám hraní vypadne na poslední chvíli, třeba z důvodu nějaké epidemie, nebo kvůli špatnému počasí," dodal Zdeněk.

Kdo by si chtěl kapelu Preston objednat na akci, bude muset mít hodně velké štěstí, aby se trefil do volného termínu. „Plesovou sezonu máme plnou do roku 2020, takže když nás chce na ples někdo jiný, nemá moc šanci. Pravdou je, že v roce 2019 bychom ještě nějaké volné místo našli, ale jinak pátky a soboty od prosince do března jsou většinou plné," přiblížil služebně nejmladší člen Libor Šikola. Organizátoři si totiž kapelu zamlouvají třeba na dva tři roky dopředu. Volnější měsíce jsou duben a květen, kdy pořadatelé odpočívají po plesové sezoně. V květnu se pro změnu příliš nedělají svatby.

Pokud chtějí kapelu studenti na svůj maturitní ples, musejí se ozvat včas. „Ideální je, když si nás zamluví už v prvním ročníku. I když s maturitními plesy máme i negativní zkušenosti, objednají si nás sice zavčas, ale později si vzpomenou, že spolužačka má známého, který hraje v kapele, a tak si berou je. A když je to na poslední chvíli, tak už pak náhradní kšeft neseženeme," popsal jednu z méně příjemných situací nejmladší člen Jan Málek.

ZAHRAJÍ VŠECHNO

Co se týče repertoáru, ten má kapela Preston bohatý. Zahraje prakticky všechno od Argemy, Petra Spáleného přes Divokýho Billa, Kabáty nebo Michala Davida. Mají ovšem i několik vlastních písní, které jsou většinou předělávkami slavnějších hitů. „Za dobu existence jsme zatím vydali dvě CD. K příležitosti dvacátých narozenin bychom chtěli vydat ještě jedno, měla by to být CD z živých kšeftů," prozradil frontman Zdeněk Záboj. První CD, když ještě hráli ve třech, čítalo pět písniček. S druhým nosičem kapela prorazila také v pořadu Regionáda jihlavské stanice Českého rozhlasu Region. Toto CD se jmenovalo Bříza a čítalo jedenáct písniček. Třetí, plánované album, bude sestřih toho nejlepšího z akcí, které kapela po celý rok objíždí. „Mezi naše nejúspěšnější písně patří Bříza nebo Primadona. Na Regionádě jsme byli devětkrát první," dodal Záboj. Regionáda chce upozornit na zajímavé regionální muzikanty a snaží se aktivně mapovat hudební dění na Vysočině. Předchozí dvě CD natáčela kapela u Jaroslava Hypochondra ve studiu v Jiříně, třetí desku si bude produkovat sama. Chopí se toho Jan Málek, který jednotlivé akce natáčí, a z toho potom album vznikne.

Za dobu, co spolu hrají, nikdy neměli výraznější spory. I když na ně někdy ponorka přijde, pohádají se spolu, tak do čtvrt hodiny jsou v pohodě. „Jezdíme spolu na dovolené a o to je to ještě lepší. Na ně jsme začali jezdit až s Liborem. Jednou jsme byli v Jeseníku, jindy jedeme do jižních Čech. Když už na takovou dovolenou jedeme, tak vše necháme doma a žádné nástroje s sebou nebereme. Maximálně kytary k ohni," svěřil se Jiří Záboj.

HVĚZDNÁ SVATBA

A na jaké akce jezdí nejraději? „Určitě mezi ně patří například zámecké slavnosti v Českém Rudolci, Myslivecký ples v Hodicích nebo Myslivecký ples v Rantířově. To jsou hodně nabité akce," vylovili v paměti členové kapely. Nejdále hráli v Jindřichově Hradci, v Písku, Putimi u Písku nebo v Brně. Většina akcí je však na rodné Vysočině.

Jako zajímavost kapela zmínila svatbu dcery herce Zdeňka Junáka, kterého mohou lidé znát především ze seriálu Četnické humoresky jako praporčíka Ambrože. „S hercem jsme se seznámili na svatbě na Třech věžičkách v Jihlavě, kde byl jako host. Dali jsme se do řeči a on nás potom pozval na svatbu, když vdával dceru. Měli to v Brně, to byl pěkný kšeft," shodli se členové kapely. Junák jim pak dokonce pokřtil i jejich druhé CD.

Lidé je na akcích oslovují často. Většinou chtějí vědět, zda by si je mohli objednat na akci. „Dost často někde hrajeme, máme za sebou první dvě série, a pak přijde chlap, že nás chce na svatbu nebo že ve vesnici o kus dál něco pořádají a chtějí, abychom zahráli," popsal Libor Šikola, jak se zakázky nabalují.

Když se řekne kapela Preston, tak si řada fanoušků určitě vybaví jejich nekonečnou písničkovou sérii. Sami členové ji nazvali Poblblá. „Je to chytlavá série, taková směs písniček asi na patnáct minut. Sérii skládáme podle situace a lidí, začíná se klasikou a přechází to v písně jako Gagarin, Kaťuša, Kankán nebo Vánoce, Vánoce přicházejí," vyjmenoval jen část skladeb Zdeněk Záboj. Snad pouze jednou někdo nepochopil, že jde o recesi, a dostali od návštěvníka vynadáno.

Za dobu hraní mají logicky ve své paměti také velkou zásobu historek. Některé se prý ani nedají prezentovat, nicméně o jednu úsměvnou se rádi podělili. Svého, dnes už bývalého kytaristu Jirku, jednou nechali po plese ve Velkém Beranově a ujeli mu. „Jirka šel vrátit klíče od sálu a my jsme se pořádně nedomluvili, kdo s kým pojede. Jeli jsme třemi auty a každý z nás si myslel, že jede s tím druhým. Po akci se většinou ještě stavíme někde u pumpy na kávu, abychom celý večer zhodnotili. Tak jsme se zastavili na pumpě a říkáme si, kde je Jirka? Ale protože ho známe, tak vždycky šel jako první, koupil kávu a šel si ven zakouřit. To, že nám chybí, jsme zjistili až po nějaké době," vyprávěl Jan Málek. Sice si s sebou telefon vzal, ale ten se mu vybil, takže než se pro něj kapela stihla vrátit, už si to kráčel pěšky zpátky.