Na malém prostoru výstavního sálu na Masarykově náměstí č. 57 a v tzv. mázhauzu domu č. 58 mapuje výstava pravěké, středověké a novověké osídlení Českomoravské vrchoviny s přesahem do okolních příhraničních regionů: jižních Čech, Dolního Rakouska a jižní Moravy.

Expozice je rozdělena do šesti bloků podle jednotlivých období. Čas lovců a sběračů (paleolit a mezolit) reprezentují zejména archeologické nálezy pravěkých kamenných nástro-jů a surovin, z nichž se vyráběly. Čas zemědělců (neolit, eneolit) pak archeologické artefakty ze Štěpánovic u Třebíče. Je zde také prezentována známá Štěpánovická venuše a keramické nádoby nalezené na Palliardiho hradisku u Vysočan na Znojemsku.

V sekci Čas kovotepců je zajímavostí poměrně dobře zachovalý bronzový meč ze Smilovic u Týna nad Vltavou nebo celá výbava bojovnického kost-rového hrobu a výběr ženských šperků z Maloměřic u Brna. Dobu dějinnou reprezentují nálezy z doby římské, především předměty denní potřeby římského města na Dunaji Carnunta u Bad-Alten-burgu a Petronellu v Dolním Rakousku. Vrcholný středověk (12.-15. století) představují nálezy z Jihlavy keramická pec ze 13.-14. století nalezená s kompletní vsádkou v Křížové ulici č. 14 a celé tvary keramických nádob získané výzkumem jihlavských jímek.

V posledním bloku Archeologie novověku (raný a mladší novověk) jsou zastoupeny nálezy funerálního (pohřebního) charakteru, především nálezy z kostela sv. Jakuba Většího v Jihlavě a také z kláštera v Nové Říši. Výstava potrvá do 25. srpna.