První sloka textu Jaroslava Hájka:

Vysočina krásná je, vísku svou tu mám.
S Javořicí snoubí se, každý dům v ní znám.
Krahulčí je domov náš, hosté k nám vždy spěchají,
v hospůdce Na Kocandě připijou si na zdraví

Kapela pod vedením Evžena Mašáta už novinku zkouší a brzy jí bude nahrávat na CD. Až bude teplejší počasí, mohla by třeba v osmi lidech přijet přímo do restaurace a písničku představit místním hostům. I když nepřijedou všichni členové, pochopitelně by nemohli chybět zpěvák Ctibor Soukup a zpěvačka Věra Svátková. „Četl jsem slova, dcera mi vše zahrála na klavír a těším se na to,“ řekl majitel restaurace Václav Peš.

V restauraci sází na domácí kuchyni, například řízky jsou v okolí vyhlášené. „Děláme klasickou českou kuchyni a dáváme asi větší porce než jinde. Díky tomu se lidi vrací,“ potvrdil Peš s tím, že lidé jezdí na jídlo z okruhu zhruba čtyřicet kilometrů. Pomáhá i fakt, že pod okny restaurace vede silnice z Brna na České Budějovice.

Před sedmnácti lety se Na Kocandě začalo vařit, dělalo se nějakých deset jídel denně. Loni to v letní sezóně bylo až tři stovky. „Suroviny, pokud to lze a jsou dostupné, bereme regionální – brambory z JZD Kunžak nebo mléko a sýry z Polné. Třeba maso ale musíme brát odjinud,“ přiznal majitel. Dodal, že stěžejní je catering, pořádání svateb a oslav probíhá na Vysočině i v Jihočeském kraji.

O tom, že Jaroslav Hájek vyhledává inspiraci pro texty prakticky neustále, přitom není pochyb. Píše texty na současné náměty, například o zdravotních pojišťovnách, o finančních úřadech nebo o bankéřích. „Textaři se musí více dívat kolem sebe jinýma očima a vidět to, co jiní nevidí,“ prozradil už dříve svůj recept.

Nedávno pak dostal vinou zdravotních problémů do jihlavské nemocnice. A během své hospitalizace zvládl napsat text o jedné ze zdravotních sestřiček.