Poslední večeři da Vinci namaloval na stěnu refektáře kláštera Santa Maria delle Grazie v Miláně. Do tohoto díla autor zahrnul všechny své dosavadní umělecké i vědecké poznatky a právě toto dílo ho proslavilo po celé Evropě a později i ve světě. Bylo tak žádané, že již za autorova života vznikly desítky jeho kopií.

Do současnosti počet rozličných verzí Poslední večeře vzrostl na několik tisíc, čímž se stala nejkopírovanějším uměleckým dílem v dějinách. Spolu s Monou Lisou je i nejznámějším obrazem na světě.

Stano Lajda více než deset let věnoval práci na tomto díle, milimetr po milimetru přehodnocoval každý dochovaný fragment originálu, dochovaného pouze ze 40 procent, shromáždil kolem tří tisíc různých kopií a verzí tohoto obrazu.

"Za směrodatné pokládá především kopie Leonardových žáků a následovníků, které vznikly krátce po dokončení originálu. Jako vystudovaný restaurátor má bohaté zkušenosti s technikou tvorby i kopiemi starých mistrů, přesto doplnit téměř 60 procent navždy ztracené podoby obrazu bylo ve více ohledech náročné. Tento přístup nakonec přinesl svůj výsledek," sdělil ředitel Uměleckoprůmyslové školy Jihlava-Helenín František Číhal, díky které se dílo do Jihlavy dostalo.

Umělec ze Žiliny totiž dokázal, že se k původní podobě Poslední večeře dá alespoň významnou měrou přiblížit a vytvořit představu o její velmi narušené kráse. Lajda současně s Poslední večeří zrekonstruoval i na ni bezprostředně navazující pětici lunet, s ověnčenou heraldikou zadavatele díla, milánského védody Ludovica Sforzi, stejně jako původní výzdobu refektáře. Rozměry originálu (4,6 m x 8,8 m) musel Lajda z praktických důvodů zmenšit dva a půl krát, čímž mnoho detailů získalo miniaturní ráz. Ze stejných důvodů se rozhodl malbu realizovat na plátno.

Současně s prací na rekonstrukci Stano Lajda napsal knihu, rozebírající život Leonarda s důrazem na vznik Poslední večeře, její strastiplný osud a podrobný ikonografický rozbor.

"Autor v ní prezentuje své novátorské, překvapivé teorie, které vznikaly a dozrávaly spolu se shromažďováním všech materiálů několik let. Populárně-vědecká kniha je určena široké veřejnosti a je prvním titulem věnovaným osobnosti mistra z Vinci od slovenského autora," doplnil Číhal.

Lidé se mohou na dílo podívat 11., 12., 15., 17. až 19., 22., 24. až 30. října, od třinácti do sedmnácti hodin.