Slavnostní zahájení však proběhne o den dříve, už ve středu devátého května od čtyř hodin odpoledne a vstupné bude zdarma.

„Konec první světové války s sebou kromě nového státu přinesl i novou dobu a pro architekty nové úkoly,“ uvedla Ilona Ampapová z telčského pracoviště Národního památkového ústavu. Předválečnou reflexi vídeňských oficiálních vzorů vystřídala snaha najít vlastní tvář. Ve dvacátých letech pak přišla víra v moderní společnost a všeobecné základy architektonické tvorby. Nadále však fungovala účelová tradicionalistická architektura.

Není proto s podivem, že jihlavský Sokol nebo třebíčská Spořitelna byly ve třicátých letech značně kontroverzními stavbami. Památkáři na ně navíc mají dodnes rozporuplné názory. Za dalšími významnými stavbami v regionu patří ty od Josefa Gočára nebo Vlastislava Hoffmana.

„Společná existence protichůdných tvůrčích trendů je typická i pro konzervativní prostředí Vysočiny,“ uvedl Jiří Neubert z telčského pracoviště Národního památkového ústavu, který se na přípravě výstavy také podílí.