"Návštěvníci nahlédnou do života telčské komunity. Dozvědí se, jak jezuité ovlivňovali nejen náboženský život ve městě i okolí a jak organizovali duchovní slavnosti a chod škol a seminářů. Dále uvidí, jak fungovala jezuitská lékárna," sdělila mluvčí telčského pracoviště Národního památkového ústavu Ilona Ampapová.

Architekturu, mobiliář kostelů i drobnou sakrální architekturu představí reprodukce dobových plánů, fotografie dnešního stavu, a především jedinečné 3D vizualizace. Ty znázorní současnou podobou i historickou rekonstrukci bývalé jezuitské koleje, řádového kostela Jména Ježíš a farního kostela svatého Jakuba. Díky partnerské výstavě v prostorách premonstrátské kanonie v Nové Říši se zájemci podívají také do telčské jezuitské knihovny.

Výstava je vyvrcholením projektu nazvaného Telč a jezuité, řád a jeho mecenáši. „Chtěli jsme poznat a popsat fungování řádu v Telči, vztah majitelů panství, členů jezuitského řádu, představitelů katolické církve a městské komunity. Rozsáhlý výzkum si předsevzal také přispět k úpravě mýtů a polopravd o jezuitském řádu,“ řekl ředitel telčského pracoviště Národního památkového ústavu Pavel Macků.

Mezi další hlavní výstupy projektu patří interaktivní mapa s odborným obsahem, vydání edice a překladu vybraných narativních pramenů a monografie s tématem působení jezuitského řádu v českých zemích.

Tovaryšstvo Ježíšovo (Societas Iesu)
Jezuitský řád patří k nejvýznamnějším řeholním společenstvím římskokatolické církve. Založil ho svatý Ignác z Loyoly v roce 1534, papežská kurie ho schválil roku 1540. Do českých zemí přicházejí první jezuité roku 1556 na pozvání císaře Ferdinanda I. V neklidných časech stavovského povstání (1618-1620) je lidé z řádových domů vyhnali, aby se po bitvě na Bílé Hoře na naše území vrátili.
V období následné rekatolizace se řád stal silným nástrojem vládnoucí habsburské dynastie v zápase s nekatolíky. Hlavní náplní řádu vždy byla a je pastorační a misijní činnost, jeho členové také výrazně vynikli na poli vzdělávání, vědy i obecně kulturního působení. Hlavní roli ve vzdělávání hrály univerzity v Praze a Olomouci. Tím se Tovaryšstvu podařilo zastávat monopol v oblasti vysokého školství, čímž si vysloužilo nevraživost jak mezi dalšími řeholními řády, tak i u špiček církevní hierarchie.
Roku 1773 zrušil Tovaryšstvo Ježíšovo papež Klement XIV. Jedním z hlavních důvodů byl dalekosáhlý vliv řádu a jeho rostoucí světská i církevní moc. Řád obnovil roku 1814 papež Pius VII. a takzvan druhé Tovaryšstvo působí dodnes.