Předchozí
1 z 9
Další

Nic z toho, co dělám, bych nemohl dělat bez podpory mé manželky Kateřiny. Jsme spolu deset let, tři roky jako manželé. Vždycky při mně stála a dopřála mi prostor a zázemí. Abych mohl dělat svoje zaměstnání a svého koníčka, který se nakonec stal i mojí prací. Na Vánoce v roce 2018 se nám narodil syn Kryštof, dnes už mu je rok a čtvrt. Manželka se synem za mnou jezdí dost často na dílnu, na servis i na závody. Už takto malý testuje sedačky, pneumatiky a osahává si zázemí. Třeba jednou půjde v mým šlépějích.

FOTO 1.Zdroj: Deník / Redakce

Jsem hodně soutěživý, miluji adrenalin a nerad sedím na zadku. Chtěl jsem dělat něco, co by splňovalo všechny tři body. Dříve jsem jezdil na motorkách, ale už jde o dost nebezpečný koníček. K offroadovému ježdění jsem tíhl asi už od dětství, proto jsem si ho nakonec zvolil. Pořídil jsem si první offroad, začal upravovat auta na speciály. V roce 2013 jsem začal s pořádáním jihlavského závodu Pístovské mokřady, a později i celého mistrovství České republiky v offroad trialu. Nějaký ten prvopočátek už byl podle všeho v dětství.

FOTO 2.Zdroj: Deník / Redakce

Táta se věnoval a stále věnuje myslivosti. Měli jsme lesácký traktor s navijákem, v něm jsem poprvé přičichl k jízdě v terénu. Když táta potřeboval nakrmit zvěř, tahali jsme popadané stromy v lese. V deseti, dvanácti letech jsme si s mladším bráchou plánovali, jak si postavíme traktůrky. Jak vezmeme motorovku a pojedeme třeba opravit můstek přes potůček. A tohle už byl sen o nějaké expedici. Takhle se totiž jezdí expedice. Vezmete terénní auto s navijákem, motorovou pilu, střešní stan a jedete do míst, kde si musíte poradit s nejednou překážkou.

FOTO 3.Zdroj: Deník / Redakce

Poprvé jsme vyrazili v roce 2003. Letos doděláváme nové expediční auto. Až to bude možné, rádi bychom časem vyrazili na nejrůznější místa. Láká nás Skandinávie, sever Afriky. Rusko, Mongolsko nebo třeba Írán. Naším největším snem je momentálně Island. Průvodce by nám mohl udělat jeden cestovatel z Vysočiny, který už dobře zná vnitrozemí. A s našimi auty by se dostal tam, kam zatím nemohl.

FOTO 4.Zdroj: Deník / Redakce

Česká republika jako taková není země offroadu zaslíbená. Je tu hodně sídel. Každý pozemek má svého majitele a každý si to svoje hlídá. Tady neexistuje, že byste si jen tak vyrazili do přírody. Třeba sousední Polsko je na tom lépe, naopak Rakušané si své pozemky hlídají ještě více než Češi. Jsou ovšem země, kde není offroad koníček, ale životní nutnost. V takové Austrálii nebo v Malajsii se bez terénních aut daleko nedostanete. Nedojedete si do práce ani nikam jinam. V Česku se to snažíme držet v mezích, abychom neotravovali lidi.

FOTO 5.Zdroj: Deník / Redakce

Pořádáme závody, kde se lidi vyřádí a nemají potřebu jezdit ve volné přírodě. I když nejsme tou zaslíbenou zemí, podařilo se českým závodníkům dosáhnout řady úspěchů na mezinárodním poli. Pístovské mokřady se v Jihlavě poprvé objevily v roce 2013. Chtěli jsme lidem ukázat, že nejsme ničitelé přírody. Pokud této zábavě dáme smysl a prostor, můžeme naopak přírodě pomoci. I po těch sedmi letech stále musíme před lidmi obhajovat vše, co děláme. Ochránci přírody už vědí, že pokud se to dobře uchopí, má to dobrý efekt a funguje to. Vidí naše výsledky.

FOTO 6.Zdroj: Deník / Redakce

A i díky tomu je nyní možné jezdit na Pístovských mokřadech celoročně. Nejen v časově omezeném období od podzimu do jara. Ovšem za jasně daných pravidel, kdy na ostatní musíme dohlédnout my zkušení. Příkladem může být soutěž Jožin z Bažin. Nikomu se do té tůně nechtělo jezdit a ničit si tam auto. Proto jsme vymysleli speciální soutěž právě v této opomíjené tůni, aby nezarostla a nevyschla. Když se jí projedou terénní auta, vytvoří se vhodné prostředí pro rostliny a živočichy z mokřadů.

FOTO 7.Zdroj: Deník / Redakce

Měli jsme letos v plánu čtyři velké akce. Jarní Pístovské mokřady jsme museli kvůli koronavirové pandemii zrušit. Mělo to být něco, co Jihlava ještě nezažila. Ve stylu náročných malajských závodů, kde se prodíráte monzunovou džunglí. Musíte překonat řadu těžkostí a překážek. Vyrovnat se s deštivým a teplým počasím. Jde o hodně dobrodružnou záležitost. V červnu jsme chtěli lidem nabídnout demolition derby. Opět něco, co tady v kraji moc není. Lidé by si zajezdili ve starých autech a pořádně se vyřádili. Doufám, že vyjdou aspoň podzimní Pístovské mokřady. Prozatím jsou v plánu 5. a 6. září. Po nich jsme chtěli pořádat crossový běh, něco jako Spartan Race. Ten musíme přesunout na příští rok. Tak uvidíme, jak to všechno ještě bude.

FOTO 8.Zdroj: Deník / Redakce

Nám se už před dvěma lety podařilo vyhrát nominační závod na finále do Malajsie na Rainforest Challenge na jeden z deseti nejtěžších závodů planety. Rádi bychom tam vyrazili jako vůbec první česká posádka s vlastním závodním a doprovodným autem. Rozpočet na takový závod je ale skoro 2 miliony. Vypracovali jsme proto projekt Pralesní výzva aneb z mokřadů do Malajsie, kde nás mohou lidé podpořit. Lidé za své peníze dostanou bonusy. Od oblečení v podobě triček, kšiltovek nebo softsheelových bund přes projížďky v závodním autě až po účast na závodech v Česku nebo dokonce přímo na onom finále v Malajsii. Doufáme, že se najde dostatek lidí, kteří nás podpoří. Webové stránky se všemi informace budou na konci května. Závody se budou konat na přelomu listopadu a prosince. Snad do toho nezasáhne současná koronavirová situace.

FOTO 9.Zdroj: Deník / Redakce