Předchozí
1 z 5
Další

Šimon Mičíník z Bítovčic miluje lidi, dobré jídlo a historii

Mám rád hasičský sport i kolektiv v Bítovčicích. Věnuji se místní mládeži a dělám jim, dalo by se říct, pomocného trenéra. Pořádáme i různé akce, ať už jsou to dětské dny, soutěže, hasičský ples nebo pálení čarodějnic. Každý rok bývá i grilování s hasiči, kde se schází celá vesnice.

FOTO 1.Zdroj: Archiv Šimona Mičiníka

Hodně jsem si oblíbil historickou lukostřelbu, mám to jako koníček, nedělám jí sportovně. Láká mě historie, dělám i historický šerm, ale lukostřelba je pro mě top. Co se vybavení týká, potřebuji luk, šípy, toulec na záda, nátepník a střeleckou rukavici. Aby bylo do čeho střílet, je potřeba terč z tvrzené slámy, stojan na něj a větší machři mají ještě střeleckou plachtu, která se dává za terč, ale tu ještě nemám.

FOTO 2.Zdroj: Archiv Šimona Mičiníka

Rád se scházím s kamarády, děláme grilovačky a akce zaměřené na dobré jídlo obecně. Zajímám se o gastronomii. Oblíbil jsem si přitom nejen vaření, ale jde mi také o tu partu kolem. Scházíme se ve čtyřech, v pěti kamarádech. Já strašně miluji sociální kontakt, lidi. Nejsem rád sám, hodně trávím čas s kamarády nebo s přítelkyní.

FOTO 3.Zdroj: Archiv Šimona Mičiníka

Mojí další zálibou je trávit čas tak, jak je na vesnici běžné. Tohle je fotka z lesního pálení, s dvěma kamarády jsme pálili roští v našem lese. Rád dám najevo, že jsem vesničan, který se nebojí vyjet do přírody, vzadu na fotce je vidět fréza, která tak tak vyjela kopec do lesa. Ale užili jsme si to, bylo to fajn. Udělali jsme tehdy i dost práce.

FOTO 4.Zdroj: Archiv Šimona Mičiníka

Marušku jsem znal už hodně dlouho, ale až nyní jsme partneři. Doma mám pak ještě tři sourozence – Jirku, Lucii a Matěje. Do čtyř let jsme žili na Slovensku a dodnes mi nedělá problémy plynně mluvit slovensky i česky. Fotka je ze školy, z hodiny anatomie. Věnuji se zdravotnictví, chtěl bych být záchranářem. Ve volném čase dělám asistenci v osobních službách pro neziskovou organizaci Život 99. Baví mě práce s lidmi, nejvíce mě uspokojí, když můžu lidem pomoci, vidím jejich úsměv.

FOTO 5.Zdroj: Archiv Šimona Mičiníka