Když jsem viděla představy odvážných architektů, byla jsem nadšená! Všechny ty lavičky, malá restaurace s tanečním parketem a letní kino. Paráda, říkala jsem si.

Dnes po ránu se mi ale třese ruka a lehce mě svírá u žaludku. Stačilo přečíst si názory lidí na současný stav hradeb. Vadí jim psi a mládež.

Otázkou je, co vystřílet první. Mladé, protože jsou mezi nimi vandalové, nebo psy, protože několik jejich pánů neumí sebrat hovínko?

Pro dnešek raději končím s úvahami. Jdu vzít ven studený čumáček, který netuší, že do upravených parků se prostě nehodí. Vyrazíme na hradby.

Dokud nám je milovníci příliš krásných míst nezakáží navštěvovat.