Ano, jezdíme v průměru čtrnáctiletými auty, zatímco západní Evropa pouze v osmiletých. Jak z toho ven? Inu, po Česku. Místo finančních pobídek hodlá stát uvalit ekologickou daň i na automobily vyrobené před rokem 2006. Tečka.

Znamená to, že se uměle posune dosavadní hranice „motozávadnosti“ o šest let výše a podle nového cáru papíru, odkazujícím na normu Euro 4, už auta starší roku 2006 začnou vadit, zatímco dosud byla bezproblémová. V roce 2014, kdy by měl tento vládní záměr vejít v platnost, stát de facto znepříjemní nákup stále ještě dobrých ojetin.

Zaštítěn ekologií ale touto iniciativou především získá rychlé peníze. O ty jde především. Jde o rychlé prachy, o HDP, o točení kapitálu. Peníze se prostě díky nové eko dani pokutálí do státní kasy tou nejkratší, nejsnadnější a také nejrychlejší cestou a samotná ekologie zůstane opět pouze v oficiálních tiskových zprávách.

O životní prostředí totiž vůbec nejde, neboť právě samotnou produkci každého nového vozidla, k jehož nákupu stát prostřednictvím daně tlačí, je obrovskou ekologickou zátěží a místo toho, aby stát podporoval delší setrvání vozidel v provozu a přispíval lidem třeba na výměny katalyzátorů, nutí je pouze k cirkulaci peněz v motoristické ekonomice.

A to je chyba, neboť Češi stále žijí v naprosto zvláštním ekonomickém mikroklimatu, kde vládnoucí garnitura zavádí evropské standardy, na které veřejnost není a ani nemůže být připravena. Eko daň je typickým příkladem obcházení problému nízké životní úrovně namísto jeho řešení. Přece každému zdravě uvažujícímu člověku je jasné, proč Němci, Britové nebo Američané jezdí v mladších autech. Je to proto, že je v jejich zemích vyšší kupní síla a ne že mají o tolik pokročilejší ekologické myšlení (ačkoliv i to je výrazný faktor)

Až s vyšším životním standardem začnou Češi hromadně přesedat do lepších aut. Právě tak, jak si stát představuje. Nicméně přirozenou formou to trvá dlouho, tak proč si nepomoci, že?