Když dnes člověk projíždí downtownem Los Angeles a náhodou se ocitne poblíž hotelu Figueroa, uvidí padesátimetrový plakát na dobrodružnou videohru s názvem Skyrim. Nemusíte o ní vědět vůbec nic, nemusíte vůbec vědět, že je to hra, ale tušíte, že je to něco důležitého. Reklama na nezajímavý výrobek s minimálním prodejním potenciálem by přece nezakrývala celou stěnu věžáku.

To jako důkaz stačí. Je jasné, že hry dnes mají na to, aby byly vidět. Klidně i z dálky. Pouze v Česku je ten horizont doteku člověkas virtuální realitou přeci jen vzdálenější. A to i přesto, že díky internetu a médiím žijeme jinak ve vzdálenostech velice relativních. Třeba minulý týden byl ten paradox naprosto čitelný. Právě v Los Angeles se totiž konal sedmnáctý ročník výstavy Electronic Entertainment Expo – nejvýznamnější výroční konference k počítačovým hrám, které se letos včetně Čechů účastnilo na 200 vystavovatelů před 47 tisíci pozvanými novináři.

Škoda, že česká neherní média toto nereflektují. Jde o čiré pokrytectví. A to ze dvou důvodů. Herní byznys se zaprvé stal dominantním druhem kultury, co se objemu investovaných a vydělaných peněz týče, a zadruhé – virtuální hry už dávno nejsou ve společnosti ničím novým. Pronikly už totiž i na platformy, se kterými chtě nechtě dnes musí, anebo zanedlouho budou muset pracovat i generace dnešních čtyřicátníků a starších. Hry jsou na sociálních sítích typu Facebook, jsou v manažerských PDA a především se dostaly do chytrých mobilních telefonů. Do smartphonů. A vzhledemk tomu, že nastává doba, kdy si při výměně mobilu už nebudeme moci vybrat jiný než právě smartphone, tedy multimediální telefon zvládající zmenšené počítačové aplikace, přítomnost her se ještě zvýší. Množství lidí, kteří dnes „na stará“ kolena už začali díky chytrým mobilům hrát, dokonce děsí herní průmysl samotný. Ten totiž aktuálně řeší, jak ochránit investice do „velkých“ herpro počítače a herní konzole, když miliony spotřebitelů kupují hry za dolar do telefonu. Je ale v podstatě jedno, jak se byznys s novotou popere. Důležitější je, aby se o něm vedle filmu, na který nikdo nechodí, a hudby, kterou nikdo neposlouchá, začalo více mluvit. Možná budete jeho velikostí překvapeni.