Ani ne tak z toho, bude–li na protagonisty a návštěvníky padat příliš mnoho dešťových srážek, popřípadě budou–li vystaveni nemilosrdným paprskům slunce právě odstartovaného léta (s tím si pořadatelé umí poradit), ale spíš z toho, bude–li těch návštěvníků dost. A tím slovem dost nemyslím žádné konkrétní číslo, spíš mám na mysli pojem jaksi nearitmetický, který dodá pořadatelům a činovníkům, při pohledu na sumu hlav a hlaviček přišedších, ten správný pocit, že čas a síly, které věnovali přípravě toho svého podniku, nepřišly vniveč.

Střed a sever brodského okresu zase až tak rozlehlý není, a tak mohu směle konstatovat, že sobotní slavnosti Měšťanského pivovaru, sobotní výstava Železnice na Vysočině, obé v Havlíčkově Brodě, sobotní letecký den v Počátkách u Chotěboře, sobotní jízdy historických vlaků v Chotěboři, výročí hasičů ve Vepříkově, Malči a České Bělé, stejně jako sobotní chovatelská výstava v Přibyslavi, sobotní radostínské Člověče, nezlob se v lidském podání, anebo sobotní Borovské hry v Havlíčkově Borové, si budou, co se týče návštěvnosti, konkurovat. A představa, že lidé navštíví dvě, popřípadě i více těchto akcí, jistě a neoddiskutovatelně pěkných, zajímavých a poctivě připravených, je spíše iluzorní. Ale kdo ví, třeba se mýlím a ve všech místech, které jsem právě vyjmenoval, budou lidé spokojeni. S počasím, programem, návštěvou, popřípadě i tržbami.

V celokrajském měřítku to asi nejde, v okresním možná, ale v lokálním už určitě ano. Na mysli mám zřízení a vedení kalendáře kulturních a společenských akcí. Sám jsem takových kalendářů, sledovali je hlavně pořadatelé, viděl několik. Třeba na severu Čech, v městech a obcích družených v takzvaných (je to velmi nehezké slovo) mikroregionech. Díky tomuto kalendáři, každý rok ho připravila, vedla, s postupem času a rostoucím počtem akcí průběžně doplňovala, a samozřejmě zveřejňovala, tiskem i na webu, jedna vybraná obec. A tak se prostě nemohlo stát, že by se v jeden den a na malém kousku země konalo hned deset akcí najednou.