Připomeňme si, že internet dobýval své pozice v prvních letech své české existence velice klopotně. A že se do každodenní praxe a širšího povědomí začal dostávat až na přelomu století.

Za těch dvacet let ale nakonec internet a jeho nejrozšířenější způsoby využití, jakými jsou v první řadě web a e-mail, naprosto zdomácněly, takže si bez nich dnešek vůbec nedokážeme představit. Internet se stal nutností, vyhledávání na webu a práce s elektronickou korespondencí základní dovedností.

Internet nás do jisté míry i zotročil a nadále chce zotročovat. A nic na tom nemění fakt, že si to jen neradi připouštíme.

Před několika dny přinesl týdeník Respekt poučné pojednání o tom, jak neblahý vliv na lidský organismus má honba za úspěchem, postavením a kariérou, když člověk překonává své zdánlivě donekonečna posouvané možnosti. Samozřejmě že s tím má co dělat stále jakoby propracovanější elektronická komunikace. A neméně pak všudepřítomný apel, že jediným (nebo alespoň tím nejdůležitějším) měřítkem naší ceny na kariérním i komunikačním trhu je kvantita. Množství napsaných SMS, počet kontaktů v posledním modelu mobilního telefonu, stejně jako v adresáři outlooku a počet odpovědí na obdržené e-maily.

Jestliže odborníci analyzující tento svět a tento způsob života dospěli k závěru, že je moudré lenošit, tak se právě u zmíněného kulatého výročí ukazuje, že opravdu není rozumné brát zmíněné rady na lehkou váhu. Možná právě u příležitosti konce jednoho a začátku nového roku by nebylo od věci zkusit rady s lenošením začít převádět do praxe.

Odborníci zjistili, že pracovat na sto a více procent umíme. I že se tím rádi chlubíme. Stále častěji se ale ukazuje, že jsme zapomněli umět odpočívat. Dvacetiny českého internetu jsou, myslím, dobrou příležitostí, abychom si na důležitost správného odpočinku alespoň občas vzpomněli a začali se k němu vracet.