Lidé totiž velmi rychle zapomínají na tradiční poselství vánočních svátků a znovu po několika dnech se se vší vervou nechávají strhnout nákupní horečkou. Nutno dodat, že obchodníci se k nim v tomto případě chovají jako pověstný čertík na rameni, který jim našeptává, aby si do toho či onoho nákupního řetězce zašli. Vždyť slevy a služby, které jim na úplném konci jednoho roku a začátku příštího poskytují, jsou takřka likvidační.
A lidé zblbnutí komerční dobou poslušně napochodují do obchodů a s plamínky v očích berou vše, co jim padne pod ruku.
Jenže je třeba mít na paměti, že každá mince má dvě strany. Ony v mnoha případech ty slevy a výprodeje vlastně nejsou tak výhodné, jak na nás křičí všemožné plakáty. Vychytralí prodejci (ale to ani vlastně žádného velkého fištróna není třeba) často předem krátkodobě cenu zvýší, aby ji pak mohli „rapidně“ snížit. Nebo se slevy jednoduše vztahují jen na ty levnější výrobky a člověk, který uloví jeden zlevněný kus, pak s pocitem sebeuspokojení nabere do košíku další haldu zboží.
Agresivní reklama zkrátka plní svůj účel a mnohde lidé při výprodejích neberou ohledy napravo ani nalevo.
Možným důkazem o zatmění mysli tak může být i pondělní událost z Londýna, kde došlo k ubodání osmnáctiletého mladíka. Policejní úřady sice připouštějí, že tato událost nemusela mít s nákupní horečkou nic společného, ale kdo ví? Vždyť lítý boj o poslední kus zlevněného hadru je válka, kterou v poslední době pohříchu podstupujeme nejčastěji.
