Dnes má v sobě tuky, cukry a bílkoviny. Záleží vlastně na každém z nás, z čeho ji chce zrovna postavit. Příležitost k pomyslné zedničině dostává člověk pokaždé, když vstoupí do českých supermarketů popelnic Evropy, jak jim v zahraničí posměšně přezdívají.

„Železná“ opona dnes Evropanům prochází žaludkem. A může být postavena třeba z holandského čedaru, švýcarské čokolády, německých buřtů nebo francouzského vína. Tedy z kvalitních potravin, jejichž ekvivalenty v Česku v běžném marketu neseženete, i kdyby se jmenovaly sebelíp a byly jakkoliv drahé. Kvalitní potraviny totiž v českých obchodech nejsou.

Jen si ve „vašem řetězci“ opět nacpěte igelitky zaručeně jakostním zbožím a nechte se znovu obelhat tím, že kupujete stejnou značku jako Západ. Je to omyl. Ve skutečnosti se stravujete hůř. Berete totiž do rukou pouze stejný obal, o potravinu uvnitř by za oponou nikdo nestál.

Odborníci na potravinářství dobře vědí, že složení, chuť a kvalita totožného evropského zboží se může lišit podle ekonomické síly daného regionu. Čipsy nebo jogurt z českého obchodu tak mohou chutnat hůř než ty samé z německého. Pro Česko se zkrátka vyrábějí z méně kvalitních a levnějších surovin. Spílejme však sami sobě. Že polykáme náhražky, separáty, a že se necháváme obelhávat datem spotřeby i údaji o složení, je pouze výsledek naší poptávky po nabídce. Dobré zlevněné chutnání!