Ponechme stranou, nakolik se pod jejich pád podepsala šeptanda mezi dřívějšími návštěvníky, či naopak jejich mediální obraz, tak, jak jej vytvořily oficiální noviny nebo televize. Osobně se domnívám, že svůj vliv má vždy určitý mix nejrůznějších faktorů.
Příčinami úpadku zájmu o dříve vyhledávané kluby jsou obavy a strach. Vražda, smrt či jiný těžký zločin vždycky vyvolávaly hromadnou reakci spočívající v tom, že se začneme určitým místům vyhýbat. Nic na tom zpravidla nemění fakt, že ona místa za zločin vůbec nemohou. A pramálo je důležité, že se přímo na těchto místech samotný zločin ani neodehrál.
Přitom právě po odhalení zločinu bývají tato místa bezpečnější než místa jiná. Havlíčkobrodská nemocnice byla rozhodně bezpečnější po objasnění heparinových vražd než v době, kdy si zdejší odborníci záhadná úmrtí nedokázali vysvětlit. Přesto nedůvěra u lidí nastala po zveřejnění hrůzných činů. Proč se nebáli předtím? A stejná rovnice nejspíš platí i pro zatáčku, u níž stojí křížek se jménem tragicky zesnulého motoristy.
Logické by bylo zvýšit ostražitost právě na místech, kde se dosud žádný malér nestal. Hromadná reakce, která přichází následně, má ovšem také svoji logiku, takže se začínáme bát zpravidla až dodatečně. A někdy možná pozdě.