Ten den si pamatuji poměrně přesně, byla neděle, chystala jsem se do práce a věděla, že bude všechno jinak. Nasbírané materiály z celého víkendu jsem mohla v ten moment hodit do koše, protože se veškerá pozornost upírala k úmrtí malého velkého muže. Nyní, o dva roky později, jako by se památka prezidenta, jehož zdraví výrazně podlomily komunistické kriminály, zredukovala na debatu o tom, co po Havlovi ve městech pojmenovat.

Tyto debaty vyvolávají všude velké emoce. Lidé v anketách se předhánějí v tom, co by mohlo nést Havlovo jméno. V úvahu dokonce přicházela i nová desetitisícová bankovka. Dále se pak mezi nejčastějšími návrhy objevují divadla, ulice a nebo náměstí. Zrovna před několika dny schválili novou Uličku Václava Havla také v Brně, které takto pojmenovalo do této chvíle bezejmennou ulici u Divadla Husa na provázku.

To v Jihlavě jsou zatím iniciátoři z řad zastupitelů na samém začátku. Nedávno se totiž začalo mluvit o tom, že by se po Havlovi mohlo pojmenovat údolí řeky Jihlavy, kde v příštím roce vyroste rozsáhlý volnočasový areál. Zastánci argumentují tím, že by toto pojmenování také nijak neomezovalo občany, protože jde o lokalitu, která bude sloužit pro relaxaci, v níž nikdo nežije. Nemuseli by si tedy lidé měnit kvůli novému pojmenování své doklady. Odpůrci naopak argumentují tím, že Havel měl s Jihlavou pramálo společného, a pokud chtějí nábřeží po někom pojmenovat, mělo by se vedení města poohlédnout po vlastních výrazných rodácích a osobnostech.

Osobně nejsem proti záměru po Havlovi něco pojmenovat, ale spíše bych se zamyslela nad tím, jestli by mu více neslušela knihovna či divadlo, protože kromě toho, že byl politikem, byl také dramatikem a spisovatelem.