Jihlavský Prior slaví čtyřicátiny. Odhlédněme od toho, že se tato budova už oficiálně takto nejmenuje, protože Shakespearovými slovy „Růže, byť zvaná jinak, voněla by stejně“. Prior rozhodně není žádná růže a také nijak nevoní, zato nějak vypadá. A bohužel pro Jihlavu vypadá stále stejně hnusně jako před čtyřiceti lety.

Prior je ukázkovým příkladem, jak komunisté dokázali zdevastovat krásná města. Nechali zchátrat historický Špalíček do té míry, že pak už nezbylo nic jiného, než ho strhnout a postavit místo něj to, co se líbilo straně a vládě. Nejde ale jen o Jihlavu – v Třebíči zlikvidovali historickou Stařečku a vysázeli tam odporné krabice obchodních domů, v Havlíčkově Brodě pro změnu stavěli paneláky přímo u historického náměstí. Nemá smysl v tomto výčtu dále pokračovat, protože výsledkem bylo vždy jediné – megalomanské stavby bez špetky estetiky, které nenávratně poničily tvář českých měst.

Na Prioru visí verše Jana Skácela končící slovy „…dnes dělníci a lidé na traktorech říkají s láskou: Naše Jihlava“. Nu dobře, dělníci a lidé na traktorech to možná říkají, ale co ti ostatní? Jak vyplývá z různých anket, Jihlavanům je Prior trnem v oku. Ale koupit ho za stovky milionů a následně ho zbourat je nereálné.

Člověk tak může jen snít o tom, že by na jeho místě třeba vznikl krásný rozlehlý park. Jenže je to jen sen. V reálu tedy bude Prior hyzdit Jihlavu ještě mnoho desítek let.