Deníku to potvrdil v pátek starosta Dolní Cerekve na Jihlavsku Zdeněk Jirsa.

Dolní Cerekev je největší obcí v lokalitě Rohozná, jak označuje Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) jedno z vybraných šesti míst v republice.

Vládní seminář Nekonfliktně k hlubinnému úložišti pozval na středu a čtvrtek do Prahy mimo jiné představitele samospráv dotčených obcí, jimž za humny začnou zanedlouho odborníci hloubit průzkumné vrty.

Po pěti letech vládního moratoria na průzkumné práce k výstavbě hlubinného úložiště radioaktivního odpadu otevřela ožehavé téma SÚRAO a ministerští úředníci.

„Vláda nabízí obcím velké peníze, ale za to jim bere právo rozhodovat o tom, zda úložiště chtějí, nebo jsou proti,“ přiblížila vedoucí jihlavské pobočky sdružení Arnika Jana Vitnerová.

„Ministerstvo průmyslu a obchodu nabízí 8 až 12 milionů korun vybraným lokalitám do roku 2015, kdy by měl geologický průzkum skončit. Je to zatím návrh vlády s tím, že další postup se bude teprve určovat včetně metodiky rozdělování peněz,“ vysvětlil Zdeněk Jirsa.

„Když se má v nějaké obci stavět sklad nebo slepičárna, mohou se k tomu sousedé nebo zastupitelé vyjádřit. Je zarážející, že při umísťování výjimečně důležité stavby, jako je trvalé úložiště radioaktivného odpadu, do toho podle našich zákonů nemají co mluvit. Je to dost bezohledný a nedemokratický přístup,“ uvedl za sdružení Bezjaderná Vysočina Čestmír Vitner.

Martin Sedlák z hnutí Duha řekl: „Hledání úložiště pro vyhořelé jaderné palivo má u nás podobu otevřeného střetu obcí se státními úřady. Podle zákonů nemohou obce projekt odmítnout, natož být účastníkem řízení. Zkušenosti ze Švédska dokazují, že demokratická podoba proces civilizuje a odstraňuje zbytečné konflikty občanů se státem.“

Podle předběžné studie SÚRAO o projektu Rohozná by výstavba úložiště měla probíhat v letech 2055 až 2070. Areál s podzemním labyrintem v hloubce 500 až 1 000 metrů by na povrchu měl zabrat asi 19 hektarů a nabídnout až 360 pracovních míst.

Starosta Rohozné František Venkrbec po pražském semináři ocenil přístup vlády.

„Zatím se stát s představiteli obcí nebavil, ale jak je vidět, změnil postoj. Přísliby jsou lákavé, ale stejně na tom byli starostové v Brdech se stavbou radaru. Rozjeli projekty a teď jsou bez peněz. Musíme od státu dostat záruky podložené zákony,“ shrnul první muž Rohozné.

Dodal, že v ČR na 28 místech proběhlo referendum. Proti úložišti bylo dle něj 87 procent respondentů.

Projekt uvádí Rohoznou, Dolní Cerekev, Cejli, Dvorce, Mirošov, Boršov, Hojkov, Milíčov a Nový Rychnov jako obce přímo dotčené výstavbou.
V kraji Vysočina se s problémem průzkumu úložiště budou potýkat také obce v lokalitě Budišov na Třebíčsku.