Samozřejmě, že by bylo pěkné mít ve městě a v regionu sídlo vlivného centrálního úřadu s celorepublikovou působností, ale slibovat si od oné adresy úřadu ve městě nějaký zásadní benefit rozhodně není namístě. Představa, že řadoví Jihlavané nebo obyvatelé Vysočiny mají ze sídla Energetického regulačního úřadu v Jihlavě nějakou zvláštní výhodu nebo lepší užitek, je mylná.

Když v létě kvůli pochybnostem o několika solárních elektrárnách zasahovala na dvou místech úřadu policie, zapadla v tehdejších zprávách jedna maličkost. Orgány činné v trestním řízení tehdy oznamovaly, že kriminálka zasahovala na pobočkách Energetického regulačního úřadu v Jihlavě a v Ostravě. Nikoliv v sídle úřadu v Jihlavě a na jeho ostravské pobočce. V některých médiích se pokoušeli připomenout, že k zásahu došlo v jihlavské centrále a v ostravské pobočce, ale podstatu věci to nikterak neměnilo. Zejména když ze sídla pražské pobočky, tak jako ostatně vždycky, kdykoliv se Energetický regulační úřad dostal do středu pozornosti, a že těch případů byla v posledních letech celá řada, komentovaly případ hlavní osobnosti úřadu. Co to je za centrálu, když šéfové řídí chod celého úřadu z pobočky?

Zkušenosti ukazují, že na Vysočině akcentovaný fakt, že zde sídlí Energetický regulační úřad, je něčím, co vlastně vůbec nefunguje. Hlavní kancelář úřadu patří z logiky věci do Prahy. V Jihlavě nechť je pobočka, jak ostatně uváděli kriminalisté. A až příště půjde někdo z regionu žádat a povolení na stavbu fotovoltaické elektrárny, což je činnost, která Energetický regulační úřad nejvíc proslavila, tak to v jihlavské kanceláři úřadu dopadne stejně jako v současnosti.