Nebezpečných míst pro řidiče je asi stotřicet

Aby tato smutná čísla v budoucnu klesala, nechali si představitelé kraje od Centra dopravního výzkumu vypracovat podklady týkající se nejrizikovějších úseků na Vysočině. A výsledek? V kraji je v tuto chvíli asi 130pro řidiče nebezpečných míst.

„Podrobněji je jich zatím rozpracováno devět míst. Bezpečnost bychom na nich chtěli zvýšit například novým značením, a to jak vodorovným, tak i svislým nebo většími investičními akcemi,“ konstatovala vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství krajského úřadu Hana Strnadová.

Jedním z nejrizikovějších míst v kraji je podle jeho představitelů například křižovatka silnic mezi Jihlavou, Telčí a Pelhřimovem, která má tvar ypsilonu a je proto podle dopravních expertů špatně přehledná. „Za nehody na této křižovatce však nemůže pouze její tvar, ale i vysoká intenzita dopravy na vedlejší silnici a nepozornost řidičů,“ doplnila Hana Strnadová.

Radikální změna

Do budoucna by se křižovatka v místě zhruba na půl cesty mezi Hosovem a Kostelcem měla radikálně změnit, a to buď za pomoci kruhového objezdu, nebo přebudování místa do tvaru T. „Prozatím tam ale umístíme nové a jasné značení, aby řidiči jedoucí od Telče věděli, že se blíží ke křižovatce po vedlejší silnici,“ dodala Strnadová.

Ve žďárském okrese patří podle dopravních expertů k nejnebezpečnějším místům mimo jiné křižovatka silnic II/602 a II/379 ve Velké Bíteši, kde například v roce 2007 došlo hned k jedenácti nehodám. „Tato křižovatka je opravdu problematická už delší dobu. Myslím, že nejlepším řešením by tam bylo vybudování kruhového objezdu,“ řekl vedoucí žďárského dopravního inspektorátu Jan Kostečka.

Začne se u značek

A kdy se nejproblémovější silniční úseky na Vysočině začnou měnit v bezpečnější? „Jednoduchá navržená řešení, jako je osazení dopravního značení, realizujeme do konce letošního září, větší investiční akce pak v průběhu let. Nejpozději však do roku 2013,“ sdělila Hana Strnadová.
Na kolik se vyšplhají náklady na veškerá opatření, není zatím jasné. „Jejich výše bude známa až po vypracování projektových dokumentací a na základě výběrového řízení. Financována však budou z rozpočtu kraje Vysočina,“ dodala.