K tomu potřebovala v sobotu ve Žďáře na mistrovství republiky skončit v časovce na 18 km do druhého místa.

Je to k vzteku. Podruhé za sebou jsem musela na velkých závodech měnit kolo.


Na domácí trase, kterou velmi dobře zná. Nestalo se. Místo toho přišlo kruté vystřízlivění. Prasklá přehazovačka rozmetala naději.

„Je to k vzteku. Podruhé za sebou jsem musela na velkém závodě měnit kolo,“ posteskla si Sáblíková, která po dojetí neskrývala velké zklamání.

Při neúčasti nemocné české cyklistické jedničky Lady Kozlíkové bylo jasné, že o dvě místa na světový šampionát v časovce v německém Stuttgartu se popere trojlístek Tereza Huříková, Martina Růžičková a Martina Sáblíková. Pomyslný černý Petr zůstal nakonec v ruce mistryně světa v rychlobruslení, která nedávno právě v časovce mile překvapila bronzem na ME do 23 let.

Ještě těsně před startem závodu rozdávala Martina Sáblíková úsměvy. „Formu cítím docela dobrou, snad to půjde.“ Nakonec bylo všechno jinak.

Závod se přitom pro ni vyvíjel příznivě. „Na otočce v Nových Dvorech byla o sekundu druhá. Jenomže potom bylo zase kolo v pr… Zase nepřehazovalo. Ulomilo se řazení, chyba je asi u výrobce,“ těžko potlačoval vztek trenér Sáblíkové Petr Novák.

Pro titul si pohodlně dojela dobře připravená Huříková, Sáblíková v závěru ztratila druhou příčku v souboji s oddílovou kolegyní z pražské Dukly Růžičkovou.

Přehazovačka se rozbila, když jsem sjížděla ze Sázavy v rychlosti okolo sedmdesáti pětasedmdesáti kilometrů za hodinu.

„Je to smůla. Nemohla jsem přehazovat, pod kopcem jsem musela z kola slézt. Tím jsem pochopitelně ztratila rychlost, která by mi pomohla při výjezdu dalšího kopce. Nevím, jestli by to stačilo na druhé místo, ale bylo by to těsné. Určitě bych nedostala čtyřicet vteřin,“ říká Sáblíková.

„Ale jen na přehazovačku bych to nerada sváděla, závěr mi prostě nevyšel,“ přiznává.

Jenže právě těsně před cílem došlo ke druhé kontroverzní situaci. „Je to s podivem, proč před námi a za námi musí na každém závodě jezdit rozhodčí. A při tom se stane, že Martina dojíždí auto a místo, aby to mohla v závěru při spurtu rozbalit, tak musí pomalu brzdit,“ nebere si servítky Novák.

Jeho svěřenkyně volila mírnější slova. „Ve finiši jsem nemohla šlapat. Ztratila jsem tak pět, možná deset vteřin. Tam se ale závod nerozhodoval. Je to škoda, jelo se mi dobře, předjížděla jsem holky před sebou,“ povzdychla si.

„Je to malá sportovní tragédie, ale kolo kvůli tomu určitě nezavrhnu,“ rychle hned ujišťuje Sáblíková a dodává: „Můžu na tom najít jen jedno pozitivum. V klidu se už můžu soustředit klidně jen na rychlobruslení.“

Novák věří, že by se jeho svěřenkyně mohla prosadit i na dráze. „Myšlence věnovat se více cyklistice se nebráním. Ale ne na silnici, spíš na dráze. Takový stíhací závod na tři kilometry by jí mohl sedět,“ uzavírá Novák.

Ženy (18 km):
1. Huříková (Česká spořitelna MTB) 26:38
2. Růžičková -27
3. Sáblíková (obě Dukla Praha) -1:01