Tento čas mu sice zajistil průběžné vedení v českých tabulkách, určitě by ho ale vyměnil za limit do Ósaky (25. srpna až 2. září). Teď už mu zbývá jen poslední pokus v Anglii, uzávěrka nominace je totiž v pondělí 13. srpna.

Byl to v Riedu z vašeho pohledu životní závod?
Vůbec ne. Už cesta autem tam mě docela vyčerpala. Při rozcvičování mi to vůbec nevycházelo. Před startem navíc začalo pršet. Do páté překážky jsem se do toho vůbec nemohl dostat, ale potom jsem chytil rytmus. Za poslední překážku jsem ale „zapad“. Dostal jsem se do kolen. Pak jsem to začal rvát. Tam jsem ztratil minimálně pět setin.

Jaké bylo v Riedu startovní pole? Nemyslíte, že kdyby byli kvalitnější soupeři, že by vás k limitu dotlačili?
Moc jsem si nevěřil a do páté překážky jsem dostával od Lichteneggera zhruba metr. Potom jsem ho ale začal stahovat a to mě nakoplo. Je pro mě ale lepší, když si běžím sám. Je to klidnější.

Co vám řekl trenér?
Přímo v Riedu nebyl a jeho esemesku asi nemůžu publikovat (smích). Gratuloval mi k osobáku, ale bylo cítit, že je mu líto, že mi limit zase utekl. Jako už poněkolikáté v téhle sezoně. Třeba v Bělehradě, protože tam měli posunutý start na stovce a cíl měl být taky posunutý, ale nikdo nám to neřekl, takže jsem posledních deset metrů jen tak doklusal. Tam jsem ztratil tak jednu dvě desetiny.

Trenér mi gratuloval k osobáku, ale bylo cítit, že je mu líto, že mi limit do Japonska zase utekl.

Kolik závodů ještě máte na pokoření limitu?
Vlastně už jenom jeden. V pátek odjíždím do Anglie. Teď jsem měl čtyři dny volno, protože minulý týden v Göteborgu jsem stehnem zlomil překážku. Fyzioterapeuti mi říkají, že je to koňar. Chodím teď na regeneraci a vždycky, když vyjdu, je to o sto procent lepší. Cítím se stejně jako před Rakouskem.

Upravíte ještě nějak přípravu, nebo se budete držet současného modelu?
Vezmu tretry, zkusím do toho jít naplno. Buďto to vyjde, nebo ne. Když ne, ukončím snažení o limit. Dám si do pořádku nohu a budu objíždět mítinky. Ale byl bych opravdu nerad, kdybych limit splnil na prvním závodě po uzavření nominační listiny.

Jaké byste si do Anglie přál podmínky, aby to klaplo?
Déšť mi nevadí. Ale nemusím horko. Protože když je velké vedro, leccos se podcení. Radši bych, kdyby bylo pod mrakem. Hlavně ať nefouká vítr proti. Tak 1,2 až 1,5 do zad by bylo ideální.

Teď budete pod ještě větším tlakem než dosud. Vyhovuje vám to, nebo vám to bude svazovat nohy?
Budu dost pod velkým tlakem. Vím, že mi hodně lidí fandí. Před pár lety jsem se rozhodoval mezi vícebojem a překážkama. Dost lidí mě teď zrazuje, že jsem měl u víceboje zůstat, ale já chci dokázat, že i v Čechách může vyrůst překážkář evropské, ba dokonce světové úrovně. Trenér si se mnou taky užil svoje, takže to dlužím i jemu. Asi budu dost nervózní.

Se svými dvěma setinkami bych měl  k limitu asi nejblíže, ale kdybych potom v Ósace zaběhl špatně nebo zakopl, tak by se to obrátilo proti mně.

Kdyby limit přeci jenom nevyšel, mohl byste od svazu dostat divokou kartu…?
Svaz ji, myslím, asi nebude dávat. Adeptů je víc. Třeba Martina Darmovzalová v trojskoku. Je sice pravda, že bych asi se svými dvěma setinami měl k limitu nejblíže, ale kdybych potom v Ósace zaběhl špatně nebo třeba na překážce zakopl, tak by se to obrátilo proti mně, a to je důvod, proč bych divokou kartu ani moc nechtěl.