Babička mě poprvé uvidí závodit, těší se Sáblíková

Jednadvacetiletá Češka se zítra přesto postaví na start světového čtyřboje – navzdory tomu, že nepatří mezi největší medailové aspirantky. Za svými soupeřkami totiž zaostává na trati 500 metrů a ta je ve víceboji klíčová. „Vůbec netuším, koho bych mohla na pětistovce porazit,“ líčí světová šampionka na tratích 3000 a 5000 metrů. „A přitom se od ní všechno odvíjí. Ale hlavně na ní nechci být poslední. Pak se pokusím vyhrát trojku a pětku.“

V týdnu dokonce uvažovala, že z berlínského mistrovství světa odstoupí. Vždyť hlavní vrchol sezony pro ni teprve přijde. V březnu bude v japonském Naganu obhajovat dvě světová zlata na dlouhých tratích.

Sáblíková však tentokrát našla i jinou motivaci. V hledišti, mezi diváky, bude mít fanouška snad ze všech největšího. Do Berlína dorazí sanitkou její nemocná babička. „Jednou v noci mě napadlo, že mě vlastně nikdy neviděla závodit a že bych jí jednou u toho oválu chtěla mít,“ vykládá. „Když jsem jí to poprvé řekla, vykřikla: Panebože, co sis to vymyslela? Co si vezmu na sebe? Ale už se moc těší.“

Babička Sáblíkové má těžce nemocné ledviny, třikrát týdně podstupuje dialýzu. „Navíc nemůže chodit, pohybuje se jen na vozíku,“ dodává Novák.
Ve vyprodané hale bude své vnučce fandit ze speciálního pódia. A nebude na to sama. „Přijedou i druhá babička a další příbuzní, takovou podporu jsem nikdy neměla,“ vyzdvihuje rychlobruslařka.

Už jistá vítězka Světového poháru na dlouhých tratích tak má pro koho bojovat. „Budu vědět, že na mě kouká a že po závodě jí i dalším mým blízkým můžu zamávat.“

Trenér Novák věří, že bude důvod k radosti. „Chodit po suchu sice moc nemůže, ale na bruslích má opravdu úžasnou formu,“ směje se.
Loni byla ve čtyřboji na mistrovství světa pátá. Letos? „Páté místo by bylo zase úspěch,“ říká. Svérázný kouč se usmívá: „Kdo ví, třeba to i cinkne.“