K ideálu měl výkon jihlavského borce daleko. Šárik zvedl dohromady 905 kg, což je o 35 méně, než činí jeho český rekord.
Výkon výrazně ovlivnil nepovedený druhý pokus úvodní disciplíny. Šárik v dřepu nezaváhal se základními 340 kg a ve druhém pokusu si chtěl přidat deset kilogramů. Jenže reprezentační trenér věřil svému svěřenci o něco víc.
Pokus navíc unaví
„Nahlásil hned 360, který jsem stejně chtěl jít třetím pokusem. Tak jsem vzal činku, došel krok dozadu, trošku se zhoupnul a začal jsem tam s ní chodit, což člověka strašně unaví. Každý krok navíc vás stojí síly,“ popisoval.
Šárik zmobilizoval všechny síly a byl blízko ke zdolání vytyčené mety - 360 kg. „Vypadalo to slušně, už jsem byl skoro nahoře, ale pak se objevilo zranění ve stehně, nejspíš natažený sval z toho druhého pokusu. Úplně mě to předklonilo a já skončil dvacet kilo za očekáváním. A v takové konkurenci to už byla velká ztráta,“ věděl český trojbojař.
V benchpressu si pohrál s 235 a následně i 245 kg, přesně podle svých očekávání. Při útoku na 250 jej ale rozhodil prasklý dres.
Základní váhu v mrtvém tahu, 320 kg, český borec v klidu zvedl. Poté si nechal naložit 332 kg. „Měl jsem to už docela vysoko, jenže znovu mě píchlo v noze a já to musel pustit.“ Obával se vážnějšího zranění a třetí pokus už vypustil úplně. „Ono to skoro nic neřešilo. Na malou medaili bych musel jít 342, a být šestý nebo sedmý, to vyjde skoro nastejno,“ doplňuje.
Po součtu všech tří disciplín skončil obhájce bronzu sedmý. „Solidní umístění,“ komentuje Šárik. „Samozřejmě jsem ve skrytu duše doufal, že by to mohlo být lepší, ale konkurence byla veliká. I kdybych dal své dosavadní maximum, tak bych byl šestej,“ tvrdí jihlavský silák, který zaostal o 52,5 kg za bronzem, který získal Američan Mastrean.
