Ze závěrečného běžeckého olympijského závodu na 50 km klasicky s hromadným startem neměl trojnásobný olympijský účastník Lubomír Buchta dobrý pocit.

Podobně mluvily i další legendy novoměstského lyžování, které se sešly v novoměstském areálu při hromadném sledování královské běžecké disciplíny.

„Tenhle závod byl moc svázaný taktikou. Ze začátku se nejelo, třicet kilometrů se běžci usmívali do kamery. Lukáš se asi nepotkal s aktuálně nejlepší formou, to bylo vidět z jeho projevu. Aby mohl v kontaktní padesátce uspět, musel by za to pořádně vzít a roztrhat to,“ tvrdí Buchta.

„Jenže on se o to prakticky ani nepokusil. Podmínky byly velmi těžké, tři stupně nad nulou, velká vlhkost. Únikům moc nenahrávaly, z tempařů se až na Rusa Legkova nikdo o nic významného nepokusil,“ všiml si.

V případě intervalového startu by měl Bauer vyhlídky o poznání radostnější. „Jsem přesvědčený, že by si sáhnul na medaili. Northug, Teichmann, to jsou sprinteři. Normálně by asi neuspěli, ale takhle se schovali ve skupině a čekali na svou chvíli. Nebyl to moc spravedlivý závod.“

Buchtovi se nezamlouvala ani možnost měnit lyže. „To se mi nelíbí. Chápal bych to, kdyby byly v lese nečistoty nebo kdyby začalo sněžit. Nic takového se ale nestalo.“

Buchta proto fandí Oslu (za rok bude na Holmenkollenu MS), aby si prosadilo návrat ke kořenům. „Klasický distanční závod bez všech novinek. Ale v současné době v tak velkém mediálním tlaku to budou mít těžké.“

Prakticky totožný názor na průběh závodu měla i z přítomných jediná držitelka olympijské medaile Dagmar Hromádková-Švubová. Ze Sarajeva si v roce 1984 přivezla stříbro. „V momentě, kdy Lukáš neodjel, mi bylo jasné, že ve finiši nemá proti sprinterům šanci. Při hromadném startu se vytrvalecké schopnosti hodně smazávají.“