Ani ve II. lize se jihlavským volejbalistkám nedaří. Po čtyřiadvaceti kolech (do konce základní části jich zbývá ještě dvanáct), se Bedřichov krčí s pouhými pěti výhrami na dně tabulky.

Pochopit by se to dalo v případě, že by tým z Jihlavy výkonnost neměl. Ovšem při pohledu na několik skvěle rozehraných, ale nedotažených a ztracených zápasů je nasnadě otázka: Čím to je, chybí potřebné štěstí?

„Bohužel to není jen o štěstí. Potřebujeme hlavně společně pořádně trénovat a trénovat. Náš tým je z velké části složen ze studentek a dojíždějících hráček, k tomu se přidala zranění, běžné nemoci a zkoušky ve školách, tím pádem se na zápasech scházíme bez tréninků, a takhle se bohužel druhá liga nedá hrát,“ odpovídá jedna ze zkušených hráček Bedřichova Ivana Koutková.

Její trenérka Dana Jirková má svou teorii, na které něco bude. „Je to hodně o psychice. Fyzicky neodcházíme, ale začnou se kazit balony a ta touha je tak veliká, že holky to nedokážou tolik kočírovat a dělají až primitivní chyby,“ tvrdí šéfka bedřichovské střídačky, které vinou zranění chybí několik svěřenkyň. „Nemáme ani hráčku, která by to dokázala zlomit, vyburcovala tým a byla bezchybná,“ posteskla si. „Třeba Lanškroun tam jednu takovou měl, ta nás mlátila hlava nehlava, což ty zápasy rozhodlo, a nám to prostě chybí,“ dodává.

Bedřichov i proto prohrál jedenáct utkání v řadě, což není líbivá bilance. Co tedy udělat, aby se tato černá šňůra přetrhla. „Říkám jim: Vymažte to z hlavy, zapomeňte na to, co bylo a začneme od začátku,“ uzavírá trenérka Dana Jirková.

Vezmou si tato slova bedřichovské volejbalistky k srdci už dnes v Ostravě?