Zabloudilová absolvovala ve Vítkovicích sice stejně dlouhé tratě, ale zároveň i rozdílné. Prvním byl běh na 60 metrů, kde jí čas 7.77 v rozběhu na postup do finále nestačil. „Když jsme běželi, zapomněli zapnout repráky a já neslyšela pořádně startéra. Proto jsem měla start pozdější,“ nastínila mladá atletka, která si ale z vyřazení těžkou hlavu nedělala. „Brala jsem to spíše jen takové rozehřátí před překážkami,“ poukazuje mladá závodnice na její oblíbenější „šedesátku“.

V ní se časem 8.62 do finálového běhu dostala. Totožný čas zapsala i v boji o medaile, na které to ale nestačilo. Skončila sedmá. „Nebylo to ono,“ hlásila. „Chtěla jsem atakovat svůj osobák, přiblížit se k němu, ale nešlo to tak, jak jsem si představovala,“ doplnila, že 8.43 bylo v Ostravě daleko.

Velká očekávání si ale před ostravským šampionátem ani nedávala, zklamaná tedy neodjížděla. „Ty podmínky nám moc nepřejí,“ poukázala na to, že v Jihlavě bylo zejména ve dnech, kdy mrzlo a sněžilo, těžké vymýšlet tréninkové jednotky. „Bohužel dráha někdy nebyla v ideálním stavu. A oproti minulému roku to bylo náročnější i z toho pohledu, že jsme nemohli absolvovat žádná soustředění a nemohli jít ani do haly. Závody byly jen čtyři, takže se nešlo ani pořádně vyběhat,“ doplňuje Zabloudilová.

Ta se těší, že se počasí umoudří a forma se bude dát ladit mnohem lépe. „Pro nás je důležitější venek a já tu halu beru spíše jako přípravu. Doufáme, že si splníme to, co chceme,“ má jasno sprinterka, která by na konci dubna ráda odjela na soustředění na Kanárské ostrovy. „V plánu je tam být čtrnáct dní a já doufám, že to vyjde a ty podmínky tam budou dobré,“ doplňuje Zabloudilová.

Jejím letošním cílem je červencový evropský šampionát v norském Bergenu. „Já už loni splnila limit na mistrovství světa a rok před tím i na Evropu, ale nikdy jsem neměla příležitost tam jet. Tak doufám, že si to vynahradím a že tenhle rok to vyjde,“ uzavírá nadějná atletka.