Jihlavský pilot Prokop: Zlomené poloosy nás stály boj o první pětku

Dakar se zabydluje na Arabském poloostrově. Můžete srovnat oba dosavadní ročníky?
To ani snad dobře nejde. Ten první byl hrozně rychlý a v podstatě ušitý na míru továrních týmů. S velkým zázemím na tom byly dobře, přední jezdci mohli skoro pořád valit na plný plyn. Pořadatel naštěstí už po loňské premiéře sliboval těžký druhý ročník. Slibu dostál a kvůli tomu jsme tady i my, jezdci. Nikdo nemůže čekat, že to bude procházka rajskou zahradou. Byla to velká zkouška pro nás, navigátory i techniku.

Zkuste vystihnout zásadní momenty 44. ročníku Dakaru. Co vám probleskne hlavou?
Máme za sebou dvanáct etap, máme za sebou cílovou rampu a dostali jsme krásnou medaili. Zkoušeli jsme bojovat až do konce, ale závěr už byl na hranicích našich sil. Dokázali jsme zajet výsledky zajímavé, ale bohužel i ty nezajímavé, na kterém se zapomíná. Měli jsme defekty, párkrát jsme zabloudili, to k tomu patří. Štve mě ale, že nám Shrek v jedné etapě zastavil pět set metrů před cílem. To mě bude žrát ještě dlouho.

Tím míníte zejména šestou etapu z Buraidy do Hailu, kdy jste zlomili tři poloosy?
A čtvrtou ještě načali…

Jak se to mohlo stát?
Celá etapa se pro nás už od začátku nevyvíjela dobře. Zkraje jsme měli dva defekty, ale rychle jsme to dokázali zvládnout. Řekli jsme si: ‚OK, jedeme dál!‘ Jenže smůla se nás držela dál. Asi sto kilometrů před cílem jsme si mysleli, že nás postihl třetí defekt, ale skutečnost byla jiná. Praskla poloosa. Vyměnili jsme ji, dařilo se nám jet dobře, ale při předjíždění Davida Pabišky jsme při manévrování zlomili druhou. Opět jsme ji vyměnili, jenže ta náhradní byla polorozpadlá. Přitom z jízdy jsem měl dobrý pocit, ale když jsme už viděli cílový bod, tak přišlo další prasknutí a nám bylo jasné, že Shrek už dál nepojede?

Je zázrak, že jsme dojeli. Po požáru jsem se díval do zrcátek, říká Ouředníček

Čekal jste na pomoc dlouho?
Po zlomení poloosy začalo hořet, ale plameny jsme naštěstí uhasili. Chtěl nám pomoct Al-Quassimi, ale z měkkého písku to nešlo. Potom nám pomohla jedna buggyna a dotáhla nás do cíle. Bohužel jsme ztratili asi padesát minut. Při jejich odečtu nám vychází, že jsme mohli bojovat s Kubou Przygoňskim (polský závodník a kamarád Martina Prokopa – pozn. autora) a dalšími o čtvrté páté místo.

Prý jste si v cíli spravili chuť nefalšovanou svíčkovou!?
Trochu nám to zvedlo náladu. My jsme ji měli původně připravenou jako odměnu, ale i tak to bylo fajn.

Jsou pro vás technické problémy poučením?
Samozřejmě. Je vidět, že některé díly, konkrétně právě poloosy, byly poddimenzované. Ještě zásadnější ale je výkon Shreka, který v písku ztrácel. Shrek toho musí vydržet podstatně více, i když jsme rádi, že nás dovezl do cíle.

Hokejové změny? Předsedové obou prvoligových klubů zúžení vítají

V úvodní etapě jste vybojoval třetí místo, což je pro českého jezdce v soutěži automobilů dosud nevídaný počin. Navnadilo vás to k soubojům s těmi nejlepšími?
Letošní Dakar nám zase odkryl nějaké karty. Pokud jsou na pořadu dne navigační pasáže s množstvím kamenů, tak se s nimi dá jet. Když čuchneš k první pětce, tak tam chceš být pořád. Ten pocit chutná dobře.

A ta odvrácená strana?
Jezdci jako Carlos Sainz a další nemají v dunách konkurenci. Skáčou je úplně neuvěřitelně, jako by tam vůbec nebyly. Jsou to proklatě rychlí kluci.

Carlos Sainz, Naser Al-Attíja, vítěz Stephane Peterhansel. Těmhle klukům, jak vy říkáte, je přes padesát let. Takže podle vašich slov máte ještě čas…?
(smích) Samozřejmě mají neskutečné zkušenosti a dokážou jich naplno využít. Bez toho Dakar jezdit nejde.

Jan Zabloudil z Pelhřimova si dopřává ledovou koupel pro regeneraci

Na Dakaru jsou vypovídající výsledky v maratónské etapě. Jak hodnotíte váš výkon v této dvoudenní zkoušce?
Tohle je ten pravý Dakar, bivak v poušti bez asistence mechaniků. Tady jsou všichni na tom stejně, jsme na jedné lodi. Jenže tentokrát vzpomínky nejsou dobré. Etapa začala na písku, který nám ničil poloosy, proto jsem jel fakt pomalu. I tak jsme měli defekty, při jednom začalo hořet. Nebylo to dobré, až mi bylo ze sebe zle, jak jsem byl pomalý. Druhý den byl z naší strany až na jedno bloudění fajn, bez větších problémů jsme se dostali do cíle.

Už spřádáte plány na další ročník?
Dakar je jako droga. Na další ročník se těšíme, zvlášť jestli se pojede ve více zemích. To bohužel koronavirová pandemie letos znemožnila. Jsme rádi, že v celém roce bude pokračovat partnerství s Benzina Orlen Teamem. Navíc máme chuť překonávat překážky, kterých letošní závod připravil opravdu hodně. Jsme rádi i za podporu našich fanoušků. Vnímají, že na Dakar jezdíme sportovat a ne za turistikou.