Kiteboarding. Jeden z nejdynamičtějších sportů dosáhl krátce po své oficializaci obrovského úspěchu. Jeden z nejdynamičtějších sportů současnosti se měl za čtyři roky představit na 31. letních olympijských hrách v brazilském Riu de Janieru. Pocity štěstí však vydržely kiterům jen na chvilku. Původně vyřazený windsurfing se totiž obrátil na civilní soudy a po dalších peripetiích, nátlacích a hlasování byl vrácen do programu.

Prozatím…

Svou organizovanou podobu má kiteboarding i v České republice. Díky České kitové federaci se tak můžeme dočkat faktu, že i čeští kiteři budou jednou snad u olympijské premiéry. O tom všem i dalších věcech si Deník povídal s jejím předsedou Vítězslavem Adamčíkem na propagaci jediného kiteboardingového klubu na Vysočině, jihlavského Kite-Parku, v prostorách jihlavského City Parku.

Můžete představit Českou kitovou federaci?
Česká kitová federace existuje asi jeden a půl roku. Kiteboarding, snowkiting nebo landkiting se u nás provozovaly samozřejmě už dřív, my jsme se ale s Kamilem Peterkem rozhodli, že by bylo fajn to dělat v Česku organizovaně. Shodli jsme se, že je potřeba tomu dát řád. To jsem viděl hlavně když jsem dělal ředitele a rozhodčího na Světovém poháru.

Jaké byly první kroky?
Asi před třemi roky vznikla IKA (Mezinárodní kitová asociace), která se má celosvětově starat o kiteboarding. My jsme se zaregistrovali jako zástupci pro Českou republiku, takže jsme s Kamilem takoví správci. Potom už zbývalo se jen přihlásit pod Český svaz jachtingu, protože i IKA spadá pod ISAF (Mezinárodní jachtařská federace). Takže i my kiteři se řídíme sailingovými pravidly a byli jsme zařazeni do lodní třídy.

Proč lodní třída? A nebylo by výhodnější pro kitery, aby si založili nějakou vlastní asociaci?
Samozřejmě byly i tendence, abychom měli vlastní organizaci, ale ISAF nakonec řadu kiterů tak trochu z pozice síly přesvědčil, že to bude tak lépe fungovat.

Předpokládám, že pod křídly organizace ISAF bude případná cesta na olympijské hry snazší…
Kiteboarding si vyčíhli jako dynamickou a atraktivní disciplínu. Zájem byl hlavně o course race závody, ani tak ne pro freestyle. Olympijský výbor totiž preferuje disciplíny, kde se snižuje úloha rozhodčího, kde je očesaný lidský faktor.

Kvůli kiteboardingu byl vyřazen z olympijského programu windsurfing. Potom se vše vrátilo ke starému pořádku. Jak to však windsurfeři nesli?
Tenhle krok dokládá jeden fakt. V regulích ISAFu je, že všechny spory by se měly řešit uvnitř. Windsurfing tohle pravidlo porušil, a aby se zachránil v olympijském programu, tak se dokonce obrátil na civilní soudy. Nakonec vyhrál, ale za jakou cenu? My takovou cestu volit nechceme. Máme v plánu se prosadit masovostí a boomem v našem sportu. To budou nejpádnější argumenty.

Oni argumentovali, že kiteboarding ještě nemá vytvořenou pevnou strukturu soutěží…
(úsměv) Pokud byl v tomhle problém, tak to bychom určitě zvládli.

Aby byl přijat na olympiádu nový sport, musí být provozován celosvětově. Kdo momentálně určuje hlavní trendy v kiteboardingu?
Řekněme, že je to mix Američanů a Evropanů. Hlavně v Evropě se hodně kituje, okolo osmdesáti procent evropských zemí zažívá velký boom. Ve státech to jsou hlavně regiony u pobřeží a velkých jezer. Kiting je rozšířený i v Brazílii a nastupují i další státy jako Čína. Tam se to děje s podporou Angličanů.

Jak to vypadá v Česku?
Už se to přehouplo do fáze, že kiteři jsou vidět v Česku naprosto pravidelně. Velký boom nastal hlavně v posledních třech letech, školy nemají nouzi o zákazníky. Veřejnost do kitingu ale stále ještě proniká, prostor tady pořád je velký.

Kde můžeme hledat silné regiony?
Střední Čechy s Prahou v zádech, Brněnsko, Ostravsko… Je to také odvislé od vodních ploch, jako jsou třeba Nové Mlýny, Nechranice, Lipno a podobně.

Jaké jsou úkoly České kitové organizace?
Tak předně samozřejmě chceme zastřešit kitové sporty, kiteboarding, snowkiting, landkiting. To znamená také vytvořit kalendář závodů. Pro příští rok plánujeme mistrovství republiky a Český pohár, na jejich základě by se vytvořila reprezentace a nominace na závody mistrovství Evropy, mistrovství světa a podobně. To samé bychom rádi vytvořili i pro snowkiting. Ruku v ruce k tomu jde i druhá stránka věci, a to je bezpečnost. My jsme ze sailingových sportů tím nejmladším, kiteboarder dává přednost všem, i windsurfařům. Všechno se řídí pravidly ISAF, to si ne každý uvědomuje. V Česku bude potřeba ještě zapracovat i na legislativě.

Kiteboarding má na olympijské hry nakročeno. Myslíte, že by se do programu zimních her mohl dostat i snowkiting?
Myslím si, že ISAF o to bude usilovat.