Vladimír Hekerle hrál nejvyšší fotbalovou soutěže v Brně a Uherském Hradišti, v současnosti působí jako trenér A týmu dospělých v Okříškách. „Odliv děcek k jiným sportům je obrovský. Nyní je navíc problémem covid a pocovidové období. Fůra kluků během nedávné doby skončila,“ nabízí svůj pohled na současnou situaci. „Navíc děti se nyní méně hýbou a myslím si, že menší kluby budou mít vbrzku velké problémy, aby vůbec mohly hrát soutěže. Těžko budou dávat dohromady přípravky, žákovská družstva. A možná i muže. Je to vidět už nyní. Pokud se někde objeví nějaký hráč, všichni o něj bojujeme, aby neskončil, a třeba i přešel z jednoho klubu do druhého. Pro sport je nyní hodně složitá doba.“

Podobné nářky jsou slyšet takřka pravidelně. Často se zmiňují nejen nové a atraktivnější sporty, ale také negativní vliv počítačů, mobilů, sociálních sítí.

Vladimír Hekerle prožil v devadesátých letech minulého století stěžejní roky své fotbalové kariéry.
V devadesátkách tady byla silná generace hráčů, vzpomíná bývalý obránce Hekerle

Bývalý extraligový hokejový obránce a v současnosti vedoucí úseku žákovských družstev Horácké Slavie Třebíč Rostislav Malena se přesto nedomnívá, že by se jednalo o problém celé mladé generace. „Napříkad u nás je početní naplnění jednotlivých kategorií specifické. V podstatě je ročník od ročníku rozdílné. Například ročník 2012 je slabší, na druhou stranu ročníky 2009 až 2011 jsou silnější a je tam kluků dost,“ prozradil na konkrétním příkladu.

Zároveň ale i on potvrzuje, že určitá lenost u mladých převažuje. „Pokud jde o přirozený úbytek hráčů, ten přichází nejvíce při přechodu do dorostu,“ pokračuje Malena. „Je to dané tím, že přecházejí na jiné školy, někoho to přestane bavit, anebo už prostě jenom přestanou být ochotní podstupovat tu náročnou dřinu a zvolí pohodlnější styl života.“

Podobně to prý vypadá i u fotbalové mládeže v Humpolci. „Nemáme až takový problém s náborem malých dětí, na ně chodí prcků dost. Spíše nám ubývá sportovců v řekněme pubertálním věku,“ potvrzuje viceprezident místního A.F.C. a mládežnický kouč Václav Zástěra. „Nevím, čím to je, ale pociťujeme to napříč kategoriemi od žáků až po dorost. Zřejmě v těch letech dochází k působení jiných vlivů. Přibývají další zájmy, a určitě se na tom podepisuje i lenost jako taková.“

Kristýna Neumanová (vpravo) se stala vicemistryní republiky ve snowboardcrossu.
Všestranný talent. Neumanová umí zkrotit prkno i kolo, mezitím rozdá pár úderů

To vše přímo úměrně i s postcovidovým návratem k pravidelnému sportování? „Trošku jsme pocítili, že se k fotbalu nevrátili úplně všichni, ale zase nijak dramaticky nás covid nezasáhl,“ nedomnívá se Zástěra.

Je přitom zajímavé, že někoho covid za celou dobu nedostihl a v podstatě nemusel řešit otázku návratu sportovců do trénikového procesu. „My jsme v tomto malinko atypický sport a covidová omezení se nás až tolik nedotkla,“ s jistou úlevou v hlase uvedl šéftrenér mládeže softbalových Hrochů Havlíčkův Brod Dušan Šnelly. „Samozřejmě, že jsme je v určitých fázích částečně pocítili také, ale my máme sezonu jaro - podzim. To znamená, že jsme oba dva roky odehráli celé sezony. Omezeni jsme byli pouze částečně na tréninku v zimě, ale to je právě doba, kdy není naše hlavní sezona.“