Bylo těžké bylo překonat koronavirové období, nebo se vás to příliš nedotklo a vy jste toho naopak naběhala mnohem víc?
Když to začalo, mělo se zrovna začít závodit, ale mně se do toho moc nechtělo. Přišlo to tedy akorát vhod. Cítila jsem, že ještě něco chybí a potřebuji trochu dotrénovat. Tím, že velkou část týdne pracuji z domu, tak se mi toho moc nezměnilo a já tu dobu zdárně přežila. Stihla jsem více tréninků, zaměřila se na objem a sílu.

Jak náročné jsou vaše tréninky a jak často jste v zápřahu?
Trénuji každý den. Když je volno, tak z důvodu toho, že musím jet do Brna do školy. Někdy trénuji i dvakrát denně. K tomu dělám jógu a protahování. Regeneraci ale stále, hlavně z časových důvodů, docela šidím, i když to kompenzuji tím cvičením.

Bolí hodně taková příprava?
Docela to bolí, možná víc, než by bolely samotné závody.

O kolik jste jich kvůli pandemii přišla?
Asi o dost. Měla jsem absolvovat nějaké v Česku, ale hlavně jsem se chystala na Světový pohár v běhu do vrchu. Jeho závody bohužel postupně rušili, až zůstaly asi jen dva nebo tři, a nakonec byl zrušený celý. Přišla jsem i o mistrovství Evropy v běhu do vrchu, a pak pár závodů ve skyrunningu.

Na jaké závody nyní cílíte?
Zbylo mistrovství světa v běhu do vrchu, které by mělo být v listopadu v Lanzarrote. Ještě váhám, jestli jít krátkou trať nebo maraton. To se uvidí během přípravy, kterým směrem to bude lepší. Před tím bude mistrovství republiky v běhu do vrchu na začátku srpna, po nich budou i kvalifikační závody. A v září bych chtěla běžet jeden velký závod, Sierre-Zinal, ve Švýcarsku a následně snad i pár dalších zahraničních.

Na Loucké sjezdovce závodily i děti.
Louckou sjezdovku nejrychleji vyběhli Vítek a Šťávová

Jste soutěživý typ, chybí vám hodně konfrontace se soupeři?
Celkem dlouho mi to ani nechybělo, ale teď už trošku ano. Já mám totiž trénink opravdu ráda. Byla jsem párkrát na Běžci vysočiny, což bylo pro začátek fajn. A přes léto se ven nedá jezdit, tak se asi vrátím k dráze. Spíš jen tréninkově, ale něco člověk musí také odzávodit, aby měl z čeho žít.

V Běžci Vysočiny jste v Dačicích vylepšila o více než čtyři minuty traťový rekord. To vás soupeřky asi musí „mít rády“.
(smích) Zatím se na mě netváří škaredě. Snad je to dobré. (smích)

Jak se cítíte a bude letošní forma dobrá?
Uvidíme. Směřuji to k podzimu. Tréninku bylo a je opravdu hodně, takže to bude záviset na tom, jak se mi podaří „vyladit“ a taky si dostatečně odpočinout, abych se pak zvládla dostat zpět do správného závodního režimu.