Co pro vás znamená zvolení prezidentem asociace?
Pro mě to je obrovské vyjádření důvěry, za kterou děkuji, řekněme za můj přímočarý a lidský styl, kterým jsem se asi vůči členům správní rady nebo na valných hromadách celou dobu prezentoval. Samozřejmě jsem pořád vyslancem Hanspaulky a největšího oblastního svazu asociace Pražského svazu malého fotbalu, který má teď zastoupení na úrovni prezidenta.

S čím přicházíte do čela asociace?
Celou misi vnímám zejména s cílem stmelení asociace a pokračování v krocích, které začal Filip Juda. Můj postup z funkce viceprezidenta na prezidenta nebyl plánovaný, nicméně šlo o pragmatické rozhodnutí, jak nezpůsobit trhlinu v té kontinuální činnosti správní rady a obecně produktů v návaznosti na razantní úspěchy českého malého fotbalu. Chtěli jsme odejít z valné hromady jednotní a stmelení, což se víceméně podařilo.

Zvolen jste byl jednomyslně, takže jste spokojený?
Ano s jedinou výjimkou, protože mé přání bylo, aby Filip v návaznosti na předchozí práci byl posunut na pozici viceprezidenta, nejen běžného člena správní rady. Plně ovšem respektuji demokratickou volbu valné hromady. Filip zůstal ve správní radě, ve které bude zachována jednota a směřování svazu v klíčových aktivitách a prioritách současné strategie.

Složení správní rady se změnilo pouze v jediné osobě, když dobrovolně odstoupil generální sekretář René Pazdera a nahradil ho výkonný ředitel Superligy malého fotbalu Petr Brejla. Pomůže to vývoji?
Všichni hráči všech soutěží můžou být klidní, když ve složení správní rady nastala jen výměna Rendy za Petra, jinak zůstala stejná. Hlasy mají všichni stejné a fungování asociace i běžného chodu produktů a projektů se nemění. Nikdo nemusí mít obavy, že dochází k revoluci, snahám něco změnit. Naopak, cíl je věci zefektivnit, posunout dopředu a pokud možno získat další zdroje jak lidské, tak i finanční. Lidské jsou paradoxně nyní složitější než finanční.

Co si kladete za cíl?
Můj osobní cíl pro pětileté období je dotáhnout organizační transformaci k fungování jako u výkonného aparátu organizace, aby pozice výkonného ředitele a vedoucí jednotlivých sekcí naplňovala činnost výkonnou a role prezidenta a všech členů správní rady byla opravdu jen rada starších, která dohlíží nad činností organizace.

Jakou roli tedy budete mít?
Budu vykonávat tu roli, kterou prezidentství obecně přináší. Funkce ve správní radě spočívá v dohledu a směřování strategie a přenosu informací směrem ke všem členům. To byl asi jeden z motivů pro mě až překvapivě vysoké důvěry. Nečekal jsem, že volba bude až tak jednoznačná a nejspíš jsem pro členy valné hromady vhodná garance. Chci všem slíbit, že můj podpis bude pouze pod těmi dokumenty, o kterých budu bytostně přesvědčený, že vyjadřují nejen vůli správní rady a valné hromady, ale jsou opravdu výhodné pro malý fotbal, asociaci a její produkty do budoucna.

Původně jste už kvůli nedostatku času nechtěl kandidovat ani do správní rady. Proč jste rozhodnutí změnil?
Na začátku loňského roku jsem oznámil, že už nebudu kandidovat do žádné funkce na úrovni asociace čistokrevně z pracovních důvodů. Ty nepominuly, takže funkci bohužel nevnímám jako výhru v pětiletce. Jenže nastala situace, kdy to nevypadalo, že jednota asociace zůstane zachována, výstup z volební valné hromady a složení orgánů mohlo ohrozit fungování asociace. Po dohodě s klíčovými lidmi, což byli nejen kolegové ze správní rady, ale zejména ti, kteří budou vykonávat důležité funkce jako výkonný ředitel Honza Pinkava, jsem nabídl kompromisní kandidaturu k překlenutí téhle doby, aby jednota zůstala zachována a nenastala na valné hromadě hádka, což by nebylo dobré pro malý fotbal.

Co si mám představit pod tím, že jste kompromisní kandidát?
Z pozice ekonomické znalosti jsme mladý sport a hledáme cesty k vícezdrojovému financování, potřebujeme posunout věci v oblasti informačních technologií, marketingu a dalších činností, na nichž dlouhodobě pracujeme. V návaznosti na změnu organizační struktury zavádíme nové procesy, pro které hledáme výkonné osoby, nikoli udržovací manažery. Pořád je důležitá otázka drajvu a rozvoje, dotažení produktů do konce, což je možné, jen pokud v dalším volebním období budou ve správní a dozorčí radě vhodné osoby. Pět let je dlouhá doba. Uvidíme, co přinese.

Kontinuitu jste po volbách udrželi, český malý fotbal se tak posune?
Základ mojí mise je vysloveně stmelit asociaci a nastavit produktivitu práce, fungování organizace, aby nebyla ve startupové sféře, ale šlo o funkční svazovou strukturu. Pak potřebujeme donastavit, aby veškeré činnosti, produktivita práce, efektivita, a tím pádem výstup produktu malého fotbalu byl na tom za pět let lépe než dnes. Filip byl duchovní otec asociace, šestnáct let dělal prezidenta, zatímco pro mě to není mise na plnění dětského snu, hraju si jinde, takže k funkci můžu přistoupit mnohem víc pragmaticky, zaměřit se na proces a na vlastní fungování, aniž bych zabředával do detailů.

Hodláte teď víc prezidentské práce delegovat na ostatní představitele asociace?
Funkci prezidenta beru spíš jako statutárního zástupce svazu, poslední instance, u které se sejde smlouva nebo dokument, který je potřeba vyřídit a musí na něj dát finální podpis. Z hlediska produktové sféry strategického směřování budu části delegovat na konkrétní lidi, ať už to budou oficiální jednání s Národní sportovní agenturou nebo jinde, budu vydávat plné moci lidem, kteří asociaci reprezentují. Na druhou stranu se vynasnažím být aspoň u nejklíčovějších věcí. Vzhledem k mým časovým dispozicím budu směřovaný víc na technokratickou a byrokratickou část, zase se ale oddělím od toho nápadu a mohu lépe posoudit, zda to není směřované někam špatně.

To zajistí větší důvěryhodnost a průhlednost kroků směrem ke členům asociace?
Nebudu v tom zainteresovaný a v praktické rovině za to takzvaně nebudu kopat. Kdybych to měl na starosti, budu třeba kopat za to, že branky budou zlaté a ne bílé. Mně to bude jedno. Můj pohled bude primárně z pozice statutárního zástupce svazu, což je nejdůležitější část mé mise a největší přidaná hodnota, proto mám důvěru. Kdybych podle mého názoru přišel s programem, že chci být prezident a chtěl krychle místo koulí, důvěru nedostanu. Ale rovnou jsem deklaroval a také slíbil, což hodlám dodržet, že budu spíš garantem kontinuity asociace a našich produktů. V tom vidím důvod, proč byla důvěra ve mně takhle vysoká.

Vzhledem k vaší dlouholeté pozici viceprezidenta k tomu máte nejlepší předpoklady, cítíte to tak?
Začínali jsme s budováním produktu včetně žádostí a vyúčtování od nuly a za sedm let nabrala ekonomika asociace směr, na který mohl Pavel Majer v klidu navázat. Zároveň jsem vždy dodržel slovo, že když něco pošlu, tak jsem to poslal a obráceně. Když něco podepíšu, tak vím, proč to podepíši, když ne, tak taky vím proč.

Bude složité navázat na Filipa Judu, který stojí nejen za vznikem Asociace malého fotbalu České republiky, ale také za četnými úspěchy?
Moji pozici vnímám jako udržovací pro jednotu české asociace. Moje ambice nesměřují ke světovým ani evropským strukturám. Rád bych, aby naši zástupci ve strukturách byli Filip i další pověřené osoby. Jeden z důvodů, proč došlo k mému posunu na pozici prezidenta, je kumulace funkcí Filipa na úrovni evropských a světových struktur. Být ve funkci na evropské nebo světové úrovni je v téhle chvíli cesta, která vede k sezení na dvou židlích, z čehož těžko vzniká ucelený výsledek. Moje mise je vysloveně domácí, lokální, v mezinárodních strukturách mi jde o to, abychom byli stále řádný, platný a silný člen.

V čem vás bude zastupovat Filip Juda?
Filip mě bude zastupovat v oficiálních jednáních jako obchodní ředitel, což je vizitka pro jednání s partnery a bez problémů se s ním budou bavit. Dále budu Filipa zplnomocňovat k jednáním na evropské a světové federaci a na jednáních Národní sportovní agentury a dalších subjektů. Pokud někde bude potřeba, abych vystoupil jako prezident asociace z titulu funkce, třeba na vyzvání státní správy, na důležitých jednáních na úrovni ministerstva, logicky tam půjdu.

Na co se aktuálně jako prezident zaměříte?
Priority jsou z mého pohledu přesně tři. Číslo jedna jsou lidské zdroje na úrovni organizace a řízení asociace i oblastních svazů. Věková struktura funkcionářů spíš roste, nepřibývá tolik mladých. Paradoxně jsem v Hanspaulce nejmladší, měl by tam být jiný šílenec kolem pětadvaceti let než já skoro v pětačtyřiceti. V orgánech oblastních svazů potřebujeme, aby měli mladší chuť se zabývat organizací sportu. Priorita číslo dvě na to přímo navazuje, ve chvíli, kdy svazy řídí starší, logicky sport děláme pro starší. Důležitá je mládež, nikoli abychom vystupovali z pozice soupeře pro fotbal nebo hokej, které bojují o pětileté děti. Spíš ti, co končí a nechtějí dělat sport na vrcholové úrovni, aby si chodili zahrát malý fotbal s partou kamarádů ze školy, z ulice. Potřebujeme, aby se členská základna trochu omladila, aby nastal generační hup a mladí mezi patnácti a třiadvaceti lety začali mít o kolektivní sport zájem.

Co je třetí priorita?
Je naprosto jednoduchá v téhle chvíli: diverzifikace zdrojů financování produktů a projektů asociace. Nyní je financování rozdělené mezi členské příspěvky a dotační peníze Národní sportovní agentury. Realizace a rozvoj produktů umožní diverzifikovat ekonomickou část, to je něco, o co chceme usilovat. Tyhle tři priority jsou nyní nezbytně nutné pro to, abychom rozvíjeli další části strategie.