Rozvleklý příběh dostal pointu: rychlobruslařka a příležitostná cyklistka Martina Sáblíková nesmí jet dnešní olympijskou časovku. Česko definitivně zůstalo mimo seznam kvalifikovaných zemí.

„Jsem zklamaná, bolí to," vzkázala Sáblíková, jež se v posledních dnech snažila médiím vyhýbat.

Co věštil expert na sportovní právo Jan Šťovíček? „V Riu se může stát ledacos," sliboval.

V Riu si můžete užít magickou noc na nekonečné Copacabaně, můžete se modlit k obří soše Krista Spasitele, můžete zemřít ve favele při přestřelce drogových gangů a Sáblíková si bude město bohů pamatovat jako místo největší porážky v kariéře.

„Riu jsme obětovali osm let práce," často opakoval trenér Petr Novák. I on měl těžkou roli: sám se pral s emocemi a ještě musel nabíjet pozitivní energií slečnu Martinu, jež někdy přestávala doufat, přesto se rvala až do konce.

Kauza Sáblíková bez ohledu na včerejší verdikt bude patřit do české olympijské mytologie. Tohle byl jiný druh olympiády: místo na kolbištích se odehrávala v lehce (či těžce) nepřehledném zákulisí.

„Martina všem ukázala, že dokud je naděje, má smysl bojovat. Byť v tomto případě neskončil boj vítězstvím," pravil Jiří Kejval, šéf Českého olympijského výboru.

Sportovní veřejnost se nebavila jen o dlouhém čekání na medaili, v kurzu byla i Sáblíková. Na bruslích urvala tři zlaté olympijské placky a teď jí národ přál první letní start. Otázkou je, jestli rozhodnutí CAS není správnou fackou za břídilství cyklistického svazu i týmu Martiny S. Možná stačilo ještě jednou pročíst nominační regule.

Nebo?

„Ten případ ukázal, že pravidla musí být napsaná jasně. Snad to do budoucna usnadní život dalším sportovcům," tvrdil Štovíček.

Nepomohly ani přímluvy českých legend, ani orodování prezidenta Miloše Zemana, jenž si na Sáblíkovou vzpomněl na červencovém nominačním plénu.

„Je mi líto, že tu s námi není," řekl tenkrát na Hradě a poslal jí kytici.

Ani on nejspíš netušil, jaké martyrium ji ještě čeká. Týden trénovala na venkově za Riem a čekala, až její tým podá žalobu.

Původně měl verdikt přijít už v neděli.

Pak v pondělí.

Tak ne, v úterý.

Únavné, viďte?

Částečně to bylo způsobené tím, že soud byl zavalený případy kolem ruského dopingu a nestíhal.

Mimochodem, ještě jeden paradox: tribunál povolil start v Riu ruské cyklistce Olze Zabelinské, jež byla též namočená v dopingu. Kdyby jí časovku zatrhl, měla Sáblíková šanci.

Arbitráž začíná být pro Čechy smutnou olympijskou rutinou. Pamatujete na Londýn 2012? Tenkrát hledal u CAS spásu kajakář Jan Štěrba, jenž před olympiádou dostal půlroční trest za údajný doping. Tribunál ho na poslední chvíli omilostnil a zadák Štěrba pomohl čtyřkajaku k bronzu.

Sáblíková se happy endu nedočkala a může se začít chystat na rychlobruslařskou sezonu.

Bude její případ varovným mementem, nebo půjde před zimním Pchjongčchangem 2018 k soudu další český sportovec?