Petře, v sedmatřiceti letech budete startovat na mistrovství světa v Eugene. Co na to říkáte?
Tohle je naprostá bomba. Já jsem si věřil, že to můžu dokázat a je to tady. Navíc Eugene je v atletice pojem, je to taková Mekka sportu.

Znáte tamější prostředí?
Jsem tady absolutní nováček. Je to dost vtipné, že ve velké atletice něco zažiju ve svých sedmatřiceti letech poprvé. Nabíjí mě to ale obrovskou energií a motivace tím víc vzrůstá. Je to úplně něco jiného než třeba v Bělehradě.

Teď jste mě zaskočil. Přece v Bělehradě na šampionátu před pěti lety jste získal senzační bronz v době, kdy s vámi takřka nikdo nepočítal?
(smích) Tohle místo jsem řekl záměrně. Samozřejmě Bělehrad zůstane navždy hluboko v mém srdci a nejen kvůli bronzu z halové Evropy. Já mám ale rád nové výzvy, navíc prostředí v Eugene je nádherné. Univerzitní město, kampus… Tady bych si uměl představit žít.

Mezi vaším posledním světovým šampionátem pod otevřeným nebem a tím stávajícím je rozdíl sedmi let. Jak to vnímáte?
Od Pekingu to je hodně dlouhá doba. Bohužel jsem měl takhle dlouhou pauzu kvůli tradičním zdravotním problémům, hodně mě limitovaly. Vím ale, že mám formu a můžu bojovat o hodně dobrý výsledek. Cítím také, že mám letos rozdělanou práci. Na halovém mistrovství světa jsem vyhrál rozběh, ale semifinále se mi nepovedlo.

Letos jste zaběhl na mistrovství republiky čas 13,25…
Bohužel to bylo s nepovoleným větrem v zádech, jinak by to byl národní rekord. Dokonce jsem si věřil na čas 13,20. Musím toho využít, mám životní formu, povedlo se soustředění, mám za sebou super přípravu. Samozřejmě jsem musel překonat i pár blbůstek, ale tohle všechno mě opravňuje jít do závodu s touhou bojovat o nesmrtelnost.

Fotografie z přípravného zápasu mezi celky SK Sigma Olomouc a FC Vysočina Jihlava (v modrém).
Pět zápasů, pět porážek. Jihlava zatím v přípravě klopýtá a hledá střelce

Co by přineslo tu zmiňovanou nesmrtelnost?
Nechci tady zvonit nějakým časem, ale v prostředí v Eugene by mě mohlo dotáhnout někam na čas 13,20 nebo i lepší. Osud má smysl pro humor, třeba si připnu medaili, nebo mě někde píchne a bude to v háji.

Tou pomyslnou jedenáctou překážkou je zdraví?
Přesně tak. Teď mi běží hlavou, že ale tady bude i dvanáctá překážka. Neméně těžká.

Hlava? Napadají mě totiž jména jako Maďar Kiss či Polák Noga. Běžně jste je porážel, ale na akcích typu olympiáda nebo mistrovství světa toho dosáhli více právě, že dokázali udeřit na sto procent včas.
Dá se to tak říct. Pořád ve mně něco dříme. Když atletický pánbůh rozdával talent, stál jsem docela blízko. Jenže jsem to nedokázal úplně potvrdit. Na mistrovství republiky v crazy závodě jsem však potvrdil, že v reprezentaci nezabírám místo a mám další šanci něco dokázat.

V Eugene budete startovat poprvé. Už jste zjišťoval, jaké podmínky povětrností a další vás na tamním stadionu můžou čekat?
Rozhodně vím, že v Eugene se běhá hodně rychle. Ostatně to na svém šampionátu dokázal celý americký výkvět, viděl jsem vítězný běh Craiga Cunninghama za 13,04. Bavil jsem se o novém areálu s některými překážkáři, ale nebylo to nic velkého. Stejně všechno bude záležet, jak to bude vypadat v den D. U mě to bude šestnáctého července a hlavně snad o den později, kdy se poběží semifinále a finále.

Komplikaci může znamenat vítr. Co by vám vyhovovalo?
Někdy to záleží na tom, ve které jsem dráze. Přece jsem ale velký chlap, takže by mi nevadil protivítr řekněme 1,5 metru za sekundu, možná i větší. Na republice foukalo do zad a dostával jsem se moc blízko k překážkám. Doufám, že to bude ale stejně regulérní pro všechny.

Co bude klíčové?
Nezaspat na startu, což se mi podařilo na halovém mistrovství světa. Vždycky se soustředím na nějaký bod, ale poprvé v kariéře se mi to nepovedlo. Nějak se mi rozkmital a rozhodilo mě to, i když jsem váhu do startovacích bloků přenesl správně. I tak jsem mohl jít do finále, ale potom se mi podlomila noha a bylo po naději. Takže druhá důležitá věc je srovnat se dobře s technikou. To může poslat i největšího favorita do pekel.

A mohla by naplno vybouchnout vaše „dukovanská atomovka“?
(smích) V to doufám. Je třeba jít krok za krokem. Musím taky věřit, že bouchne ve finále, že pod ní zapálím doutnák.

Petr Svoboda
narozen 10. října 1984 v Třebíči
začínal s atletikou v Třebíči jako dálkař, sprinter a vícebojař
úspěchy: Zlato na HME 2011 na 60 metrů překážek (Paříž), bronz na HME 2009 (Turín) a 2017 (Bělehrad), HMS 2010 (Dauhá) – 4. místo; semifinále na LOH 2008 na 110 metrů překážek (Peking) a 2016 (Rio de Janeiro), MS 2009 (Berlín) – 6. místo, ME 2010 (Barcelona) – 6. místo.
rekordy: český rekord na 60 metrů překážek – 7,44 (Praha 2010), český rekord na 110 metrů překážek – 13,27 (Praha 2010)