Svaly vyzbrojený zápasník na začátku zabrousil, jak tomá s kondičním tréninkem i tréninkovou náplní před zápasem. Popisoval, jak vypadají dny v přípravě, která trvá sedm týdnů a vyvrcholí „rvačkou“ v kleci. „Čím blíž jsem zápasu, tím snižuju zátěž a zvyšuju intenzitu. Netahám dvě stě padesát kilo jednou nebo dvakrát, jedu víc opakování s menšími vahami. Někdy na mě v posilovně čumí a říkají, že tam nemám nic naloženo, ale udělejte sto opakování,“ vysvětloval borec.

V náplni má samozřejmě tréninky se sparring partnerem. Ráno a večer jezdí doma na trenažéru na kole, aby se rozdýchal, případně shodil nějaké to kilo.

Hodně se rozpovídal o stravě a brutální dietě, kterou dodržuje těsně před zápasem, aby získal potřebnou váhu. Je prý schopný během jednoho dne ubrat devět kilogramů, a vzápětí jich klidně dvanáct zase přibere! „Když bych to shazoval postupně, tak to tělo přibere i postupně. A to já nechci. Já to přirovnávám k houbičce na nádobí. Dokážete ji vyždímat a je suchá, a když ji namočíte, tak se nasákne. Ale pro to tělo je to morda a šok. Když to shazuju, tak mě všichni litujou, ale nejhorší je ten druhý den, těch prvních deset hodin, kdy to máte nabrat zpátky. Po té dietě je tělo tak vyčerpaný, že nic nemůže přijímat. Jsou to hrozný stavy, i z nejlepšího jídla na světě, které si dokážete představit, je vám špatně. Máte zimnici, skoro umíráte,“ nastiňuje.

Nicméně tuto cestu si zvolil záměrně. A ví proč. Funguje to totiž! A do zápasu jde prý s jasným pocitem. „Když to děláte dobře, jíte každé dvě hodiny, tak se pak probudíte, a jste tak nasacharidovaný, že vám je toho chlapa, se kterým se budete prát, líto,a jste si jistí, že ho porazíte. Dvanáct krabiček do sebe láduju, rozinky, datle, a když to tři měsíce nemáte, tak je to takový adrenalin, že se těšíte jen na to, jak toho člověka přeperete,“ doplňuje.

S jídlem zažívá někdy peklo, přitom ho ale miluje a jedl by prý pořád. „Já nemůžu doma nic mít, protože bych to hned snědl. Jednou v noci jsem se probudil a měl takovej hlad, že jsem narazil na starou strouhanku od mámy, kterou jsem smíchal s grankem. A řeknu vám, to byla paráda,“ rozesmál celou boxernu.

Pak nadšeně mluvil o tom, jak je rád za boom sportu, který provozuje a kterému dělá v posledních letech skvělou reklamu. „Jde to správným směrem. Rok 2018 byl jen začátek, rok 2019 bude dobrej, a na 2020 mám velký plány,“ dodal borec, jehož vzory byli Charilin, Schwarzenneger, Emilienko, Muhammad Ali, Mike Tison, a nakonec prý i Jaromír Jágr.

Na druhou stranu ho mrzí, že se 23. února v pražské O2 aréně nebude moci prát na turnaji UFC. „Byl jsem z toho smutný,“ přiznal.

„Mají vyprodáno a já tam nebudu, i kdyby jim někdo vypadl. Pro mě by to byl šok, protože je to za pár týdnů a já bych nebyl schopný na to natrénovat. Mám jiné plány a vizi v UFC. Ale je to podle mě pro českého fanouška škoda. Bylo to tím, že oni to za dva dny vyprodali a nepotřebovali je nalákat českým zápasníkem,“ říká Terminátor.

Mluvil také o rodině, dovolené, na kterou takřka nejezdí, svých koníčcích a chovu žraloků, psů a krokodýla. A nakonec přešel ke zlatému hřebu sobotního podvečera. A tím byl kruhový trénink. Bleskurychle se převlékl a jedenáctka odvážlivců s ním. Naložil jim pořádně, jak je zvyklý. Tři šestiminutové „kruháče“ na dvanácti stanovištích, kde se každý protočil po půlminutové zátěži. „Nesedejte si, užijte si to, když vám tleskají. Jako byste vyhráli zápas a někoho seřezali,“ vybízel hned po tréninku notně utahané „svěřence“ Vémola.

„V takové intenzitě tréninky neděláme. Asi to budeme dělit na dobu před Vémolou a po Vémolovi,“ dodal s úsměvem šéf jihlavských kicboxerů Josef Bílek, a tak nějak svým svěřencům z Rebornu naznačil, že se mají v přípravě na letošní turnaje na co těšit.

Vémola poté ochotně zapózoval se svými fanoušky, kteří požádali o foto. A poté už musel „mazat“ směr Brno, kde ho večer čekal ples. „Poprvé v životě si musím vzít motýlka,“ prohodil trochu nešťastně.