„V podstatě se dá říci, že se to očekávání naplnilo a vyšlo i to absolutní vítězství,“ těšilo silového trojbojaře, který mezi veterány závodí již třetí rok, a do České republiky vrátil tento triumf po dlouhých 16 letech.

Ilustrační foto.
Opila se a lehla si na zem u autobusového nádraží

Tomáš Šárik dohromady zvedl 977,5 kg, druhý Rumun Czozacu na něj ztratil propastných 85 kg. „Ten celkový výkon není tak vysoký, ale bylo to tím, že jsem trénoval poloviční dobu, protože vrcholem je listopadové mistrovství světa v Plzni. Ale jsem rád, se mi to v těch veteránech povedlo. Ono to není jednoduché, protože každým rokem přibývají mladší závodníci a konkurence se zvyšuje,“ komentuje Šárik.

Ten měl v úvodní disciplíně, dřepu, zprvu potíže. „Měl jsem problémy s hloubkou, i v tréninku jsme se tam nemohl s lehčími váhami dostat. Ty závody jsem šel jiným stylem, nechal jsem si říkat od Davida Lupače, abych to měl víc pod kontrolou,“ nastiňuje Šárik, kterému druhý pokus neuznali, ale ve třetím zapsal solidních 355 kg. „Oproti posledním závodům je to asi o patnáct méně, ale to souvisí s tím tréninkem, že jsem tu výkonnost neměl takovou,“ doplňuje.

Benčpres začal špatně. První pokus zkazil. „Vyrazil jsem ho moc nad hlavu a položil na stojany. Ale druhý a třetí byl dobrý, takový standard,“ poukazuje jihlavský silák na platných 272 kg.

Mrtvý tah si naopak užil. „Už prvním pokusem jsem si zajistil jak vítězství v kategorii, tam už nebylo co řešit, protože jsem byl daleko před druhým, tak i absolutní prvenství,“ těšilo Tomáše Šárika, který šel zbylé dva pokusy s čistou hlavou, a nakonec z toho bylo parádních 350 kg.

Rekonstrukce hlavní tuzemské dálnice.
Povrch dálnice měl vydržet mnoho let, ale už ho museli opravovat

„To je solidní, maximum mám 355,“ potěšilo Šárika, který celý turnaj, bez rozdílu hmotnosti, jednoznačně ovládl a vyhrál o více jak 20 wilksových bodů. „Chtěl bych poděkovat za podporu Kraji Vysočina a městu Jihlava, kteří mi pomohli absolvovat tyto závody,“ dodává nový mistr světa v kategorii masters.