Zkušený triatlonista, který v posledních letech přešel ze závodů Ironman, což je nejtěžší varianta tohoto sportu, na poloviční nebo i kratší tratě, si uplynulý rok celkem užil. Celkem absolvoval 34 triatlonů, jeden duatlon a jeden závod v dálkovém plavání na 5 km. Dvanáctkrát se představil v Rakousku, desetkrát v Itálii, čtyři závody absolvoval v Egyptě, dvakrát byl v Izraeli, Česku a Německu, a jednou ho mohli fanoušci triatlonu vidět i v Portugalsku, Chorvatsku, Černého Hoře a na Ukrajině. „Dá se říci, že to byla moje nejpestřejší sezona. Tak nějak to vyplynulo a když ty možnosti byly, tak jsem si řekl, proč to nedat,“ říká Tomáš Bednář, který začal závodit koncem ledna v Izraeli a skončil v půlce listopadu u Rudého moře v Egyptě.

Egypt neměl chybu

Tam si to pořádně užil. „Byly to čtyři závody během dvou dní. A bylo to super. Skvělé počasí, teplé a čisté moře, špičkové ubytování a strava, velmi slušní, přátelští a ochotní lidé. Navíc organizace byla profesionální. Tratě plně uzavřené, prostě vše, co k závodu patří,“ liboval si Bednář, který si na sladké tečce opravdu pochutnal, protože skončil v duatlonu na 9. místě, čtvrtý ve sprintu, stříbrný v supersprintu a bronzový byl v závodu olympijského triatlonu. A díky tomu byl i u velkolepého vyhlášení výsledků. „Atmosféra byla vynikající. Na start se v těch dvou dnech postavilo kolem tisíce lidí, rozdávaly se finisherské medaile a trika, tribuna s velkou obrazovkou v cíli, rozhovory do televize, focení s fanoušky, zkrátka paráda,“ doplňuje.

Drželo zdraví

Bednář ale před tím stihl hromadu jiných závodů, ve kterých si dokázal, že do „starého železa“ ještě nepatří. „Vše jsem zvládl celkem slušně. Vždy záleželo, jaká konkurence se na daný závod sjela. Někde jsem byl spokojený s umístěním do TOP 10, někde jsem považoval za dobrý výsledek i TOP 30 v celkovém pořadí,“ říká triatlonista z Jihlavy. „Hlavní bylo, že drželo zdraví. Vyšlo to tak, jak mělo, v podstatě jsem s tou pestrou sezonou spokojený, “ doplňuje.

Zradila ho technika

Kromě jediného závodu dokončil všechny. „Mrzí mě ta Ukrajina, kam se dlouho jelo, bylo to extrémně těžké, a nakonec mě zradila technika na kole,“ poukazuje Bednář na smolné účinkování. „Bylo to po třech letech, co jsem závod nedokončil. Ale to se stane, ovlivnit se to nedalo,“ dodává.

Končit se mu nechce

Suma, sumárum, pro Bednáře tato sezona znamenala, že má ještě na to, dál závodit. Končit se mu prostě ještě nechce. „Já doufám, že ještě aspoň rok vydržím. Stále léčím tu achilovku, na tom hodně záleží, protože ta noha musí být připravená, jinak se v běhu těžko dá konkurovat. Do konce roku to zkusím vylíčit a uvidíme, jestli do toho v lednu naskočím. Ale snad jo,“ přeje si triatlonista z krajského města Vysočiny. „A jestli to vyjde, tak ta příští sezona už tak náročná nebude. Nejen po sportovní stránce, ale hodně zabere i to plánování,“ říká Tomáš Bednář. „Za celou krásnou sezonu 2017 bych rád poděkoval hlavně rodině, kamarádům a partnerům, kteří mi pomáhali při účasti na závodech,“ uzavírá.