Cesta pod Ještěd nebyla přímá. Třiadvacetiletá reprezentantka se nejprve stěhovala do nedaleké Jihlavy, odkud si ji vyhlédl extraligový Přerov.

V jeho dresu poprvé nakoukla v ročníku 2015/2016 do nejvyšší soutěže. „Přerov vždy bude trošku srdcová záležitost. Klub, který mě dostal do extraligového volejbalu a ukázal mi svět, o kterém se mi dřív jen zdálo,“ vyznává se Eva Svobodová.

Z vyjukané juniorky se postupem času stala opora týmu. Po čtyřech letech v Přerově přišel první kariérní vrchol.

Zubřice zažívaly pod trenérem Radimem Vlčkem snový ročník, když se probojovaly do Final 4 Českého poháru. Na jaře 2019 pak trápily ve čtvrtfinále play-off favorizovaný Prostějov. „Je to velká škoda. Prohrát takhle v koncovce zápas hodně zamrzí,“ řekla zklamaná kapitánka Svobodová po čtvrtém utkání pro klubový web.

Přerovská hala tehdy praskala ve švech a hnala domácí za senzací v podobě rozhodujícího pátého utkání. Nakonec z toho bylo loučení se slzami v očích. „Věděla jsem, že potřebuji udělat další krok, abych se mohla posunout někam dál,“ vypráví Svobodová.

Pro svůj další volejbalový růst zvolila libereckou Duklu. „Byl to můj první přestup v ženách, tudíž mě klub musel vyplatit za nemalou částku,“ poukazuje o tabulkovém výchovném, které musí nový klub vysázet na stůl. „Když tedy přišla nabídka z Liberce, kývla jsem,“ říká smečařka Svobodová.

V klubu se nestačila pořádně rozkoukat a hned dostala důvěru, aby tým vedla z pozice kapitánka. „Byla jsem dost překvapená, protože jsem to nečekala. Nicméně mi to nevadilo. Nejsem tichý typ, který by seděl někde v koutě,“ usmívá se. „Nerada ale na někoho křičím nebo snad nadávám, to vůbec. Takže jsem se snažila spíš hodně povzbuzovat.“

V loňském nedohraném ročníku dokázala získat s Libercem cenný kov. „Povedlo se nám vyhrát bronzovou medaili v Českém poháru. Moje první medaile,“ těší Svobodovou.

Liberec má letos ještě vyšší ambice. Tomu odpovídá i posílení kádru. Z Olomouce získal reprezentační blokařku Veroniku Trnkovou, z Olympu Slovenku Lenku Ovečkovou a po mateřské dovolené se vrátila univerzálka Nikola Kvapilová za svobodna Pišťěláková. „Tento rok bychom měly být silnější než loni. Doufám, že sezónu v první řadě zdárně dohrajeme, a poté s co nejlepším možným výsledkem. Všichni věříme, že nám to letos na konci sezóny cinkne,“ hlásí odhodlaně.

Svobodová kromě volejbalu stíhá také studium na vysoké škole. „Začala jsem studovat, když jsem byla ještě v Přerově, a to dálkovou formou. Studuji na Masarykově univerzitě v Brně, na pedagogické fakultě, obor Lektorství německého jazyka,“ prozradila na sebe. „Studovat jazyk dálkově je však velmi těžké a po druhé bych si tuto variantu nezvolila. Bakalářka je už vytištěna, v lednu mám státnice. Doufám, že to zdárně dokončím,“ přeje si.

Zdárně si zatím vede na palubovce v dresu Dukly. Té vyšel úvod letošního ročníku skvěle. Liberec získal tři vítězství. Svobodovou zastavil covid-19 a nástup do karantény: „Zůstala jsem v Liberci. A jelikož u mě předcházející víkend byl i můj přítel, byl též pozitivní. Karanténu jsme tak trávili spolu. Naštěstí jsme neměli nikterak závažnější příznaky.“

Díky vládním nařízením si však na volejbal počká déle. „Jelikož jsem teď strávila deset dní v karanténě, tak jsem upřímně dost smutná. Ale to se nedá holt nic dělat. Normální mi to moc nepřijde, jelikož zrovna my sportovci jsme pořád v kontaktu se stejnými lidmi. Snad to všichni společně nějak zvládneme a vláda nám umožní sezonu dohrát,“ doufá hráčka.

Příští rok končí usměvavé smečařce v Liberci smlouva. Přijde další posun v její kariéře? Nabízí se zahraniční štace. „Konec sezóny je ještě daleko a situace je všelijaká. Můžu ale říct, že variantu jít do zahraničí zvažuji,“ netají Svobodová.

Možná příští rok v Německu uslyší: „Hallo, das ist Eva und sie kommt aus Polná!“

KAREL LÍBAL, TOMÁŠ PŘÍHODA