Princ z Persie. Herní legenda, kterou zabil až asasín Altaïr

Pokud bychom chtěli být u vydání prvního dílu hry Prince of Persia, museli bychom se přesunout do roku 1989. Jejím otcem byl Američan Jordan Mechner, který v té době měl za sebou již vydání jiné úspěšné hry s názvem Karateka. Mechner chtěl původně opustit herní průmysl a věnovat se filmové režii, jenže se studiem Brøderbund nechal přesvědčit, aby zůstal v herním průmyslu, a tak se zrodila legenda.

Projekt, jehož vznik zabral asi čtyři roky, měl původně název Bagdád. Tvůrci se však nakonec rozhodli pro jiné pojmenování, a tak 3. října 1989 vyšla hra Prince of Persia, která způsobila díky své skvělé hratelnosti, zajímavým mechanikám a na svou dobu skvělé grafice revoluci v herním průmyslu.

Video zachycující vývoj hry:

Úspěch se dostavil v Japonsku

Zrod legendy však nebyl vůbec jednoduchý. Po vydání měla hra problémy s prodejností. Zejména v USA se prodejní úspěch nedostavil, a tak si tvůrci museli počkat až na obrovský ohlas v Japonsku a také v Evropě. Ve finále se však prodaly více než dva miliony kopií této hry, což bylo na danou dobu neuvěřitelné.

„Skvělá hra, kterou jsem snad hrál jako svou první. Prostě nezapomenutelná klasika,“ píše na jednom z herních fór uživatel Dawid199. A ostatním nezbývá než souhlasit.

Jak píše portál Gamepark-cz, Prince of Persia byla na první pohled klasickou 2D plošinovkou. Tento žánr totiž tehdy zažíval zlaté časy.

Byznys za miliardy. Herní studia z Česka dobývají svět, lidi ale shání marně

To, co ji od plošinovek odlišovalo, byl exotický pohádkový příběh a fantastická hratelnost. Každého hráče do nosu hned v úvodu uhodí vůně dálek a zláká ho dobrodružství odehrávající se ve vzdáleném východním světě.

„Právě tam, kdesi v poušti, ze ztraceného města vyráží místní sultán do války. V jeho nepřítomnosti se zrádný vezír Jaffar zmocní opuštěného trůnu a chystá se vzít si za ženu krásnou sultánovu dceru. Naštěstí z městského žaláře uprchne uvězněný princ a vydá se jí na pomoc. Cesta plná nebezpečí a soubojů o záchranu dívky začíná,“ uvádí GamePark. 

Záchrana do šedesát minut

Inspirací pro vytvoření prostředí Orientu byl prý pro Mechnera film Indiana Jones a Dobyvatelé ztracené archy a pochopitelně také klasická sbírka pohádek Tisíc a jedna noc. Celkově se hráči museli vypořádat s dvanácti úrovněmi a také časovým limitem. Sultánovu dceru totiž museli zachránit do šedesáti minut.

„Hru tehdy odlišovala od ostatních plošinovek její fantastická hratelnost. Nabídla i gradující výzvu, k níž přispěla solidní, ale zvladatelná obtížnost. Hra totiž postrádá, dnes už klasickou možnost uložení, a tak pokud vás zabili, museli jste na začátek levelu.“  GamePark

Jak to tak většinou u úspěšných věcí bývá, pokračování na sebe nedalo dlouho čekat. O čtyři roky později, v roce 1993, tak vychází druhý díl s podtitulem The Shadow and the Flame. Větší hardwarové možnosti vedly k tomu, že vývojáři mohli hráčům nabídnou příběh v 256 barvách s dvakrát větším množstvím animací.

„Tady jste na rozdíl od jedničky mohli kdykoliv hru uložit, takže ztráta života nebyla taková katastrofa. Katastrofou by se ale mohly dát nazvat souboje. Nečekali vás jen klasičtí pánové v turbanu se šavlemi, ale i hadi, létající hlavy a třeba smrtka na mostě,“ popisuje server Doupě.  

Propadák s dobrým příběhem

Třetím dílem hry se stal hráči nejhůře hodnocený díl celé série Prince of Persia 3D. Hra nabídla v roce 1999 gamerům velkou změnu. Upustila od původní 2D grafiky a podlehla trendu v podobě 3D, její vývoj se však potýkal z finančními i technickými problémy, a tak vyšla předčasně.

Nový Princ z Persie se však prezentoval špatnými animacemi, nedobrou grafikou, hroznou kamerou a velkým množstvím buggů a chyb. Od fiaska ji zachránil jen dobrý příběh. Celkově však šlo o velký propadák.

Hraní hry Prince of Persia 3D:

Zbrusu nová dýka

Po podobném fiasku často následuje úplný konec nebo nadějný restart. V případě hry Prince of Persia naštěstí šlo o druhou možnost. Koncept odkoupilo francouzské studio Ubisoft, které se zasloužilo o úspěšný restart, a to díky dílu The Sands of Time. Kromě řady nových skvělých mechanik hráče potěšila také zbrusu nová dýka času, pomocí které hráč vracel čas a napravoval své chyby.

Po úspěšném rebootu byl režisér Patrice Désilets pověřen vývojem dalšího dílu na budoucí verzi konzolí. Désilets chtěl udělat open world hru, hlavním hrdinou už ale neměl být princ. Místo něj měl být hlavní postavou jeho ochránce, tedy asasín.

Ubisoftu se to ovšem nezamlouvalo. Tvůrčí tým byl tak přesunut na nový projekt, ze kterého nevzniklo nic jiného než další legendární herní série – Assassin´s Creed. O tom ale třeba příště…

Na první díl „nového“ Prince z Persie navazují ještě další tři hry, opět zdařilé tituly Warrior Within (2004), Two Thrones (2005) a zatím poslední hra The Forgotten Sand (2010).

Dělat si sám svoji hru má smysl. I když nevyděláte, říká Martin Klíma

Mezi ně je vložena ještě pohádkově laděnější hra Prince of Persia, která vyšla v roce 2008.

„Za mě to je nejlépe vypadající hra z celé série. Na rozdíl od dílů z nové trilogie je tady použit úplně jiný grafický styl, a ani dneska se nemá za co stydět. S hratelností už to ale tak růžové není. Nějak postrádá plynulost. Hlavně mi přijde, že je těžké bez přerušení překonávat překážky a vylézat na stěny. I souboje se mi zdály tak nějak pomalejší, než tomu bylo dříve. Ve své podstatě to ale je stále skvělá skákačka, která vás zabaví na několik hodin,“ uvádí Doupě.cz.

Video o všech hrách:

Veleúspěšná série se následně ještě stala inspirací pro stejnojmenný film Princ z Persie: Písky času, který však vypráví jiný příběh, než známe z her. Následně ale Princ z Persie ulehl k dlouhému spánku. Probudí ho ještě někdy studio Ubisoft k životu? To je otázka. Náznaky tu byly, ale vše zatím skončilo takzvaně u ledu.