Podle zjištění ČTK mají stejné záměry i další podniky v regionu, mezi nimi Zemědělské družstvo Kouty na Třebíčsku. Do staveb za desítky milionů korun se ale pustí jen tehdy, pokud na ně získají dotace z EU.

"Pro nás by to bylo asi to nejzajímavější, co bychom mohli dělat. Potraviny od nás chce stát čím dál míň, všechno se dováží z venku," řekl předseda Lubomír Pisk. Družstvo hospodaří na 1600 hektarech zemědělské půdy a zabývá se chovem skotu. Předseda připomněl, že například potřeba krmného obilí se snižuje kvůli výraznému úbytku prasat. Pro uvolněné pozemky musejí zemědělci najít jiné využití.

Bioplynové stanice vyrábí teplo a elektřinu zkvašením kejdy, kukuřice a trávy. Energetické zařízení s instalovaným tepelným výkonem 522 kilowattů v Koutech by denně spotřebovalo 22.300 kilogramů hovězí kejdy a podobné množství kukuřičné siláže a travní senáže. Kukuřice pro tento účel by zabrala asi 200 hektarů půdy, rozloha travních porostů by byla ještě o něco větší.

Elektřinu bude družstvo prodávat. Teplo využije částečně ve stanici na podporu kvašení, zbývající část bude vyhřívat hospodářské budovy. Kromě výroby energií stanice přispěje i ke zpracování problematické kejdy. "Dostali jsme vyjádření, že hnojivo pak bude vysoce ekologické," uzavřel předseda.

O bioplynových stanicích uvažují také farmáři v Krucemburku, ve Velké Losenici, Polici, Pacově, Slavíkově či v Číhošti.