„Výzkumy potvrzují, že speciální technologie z kopřivy vyrobí bílé vlákno, jemné jako hedvábí. Velmi dobře saje vodu, a proto je lze dokonale obarvit,“ vysvětlila v pondělí Deníku konzultantka a vedoucí jihlavského Ekoinfocentra Jana Kotoučková.

„Zdá se mi docela na hlavu pěstovat kopřivy na polích, ale dnes se přestáváme divit i horším věcem, tak proč ne,“ komentoval experiment zahrádkář Josef Nechvátal z Třešťska.

Josef Sklenář nemá o využití lánu kopřiv pochybnosti. „Zpočátku budeme kopřivy využívat jako krmení pro zvířata. Mají víc bílkovin, než vojtěška, braná za nejvýživnější krmivo. Postupem času upřednostníme prodej na zpracování před zkrmováním,“ upřesnil Sklenář s tím, že tržní prostředí v malé míře už existuje a časem se vytvoří nová odvětví.

„O kopřivy budou mít zájem minimálně firmy, vykupující dnes konopí. Kopřivy už vykupují farmaceutické, potravinářské firmy a drogisté. Například chlorofylová zeleň se vyrábí téměř výhradně z kopřiv,“ doplnila Kotoučková.

Botanici a další odborníci soudí, že zájem o kopřivu strmě roste. „Počet dotazů na pěstování kopřivy měsíc od měsíce stoupá. V Evropě už pěstují kopřivy v čisté kultuře na velkých plochách. Například v Dolním Sasku pěstuje kopřivu asi dvacet farem pro výrobu oděvů,“ uvedla autorka odborné studie o kopřivě dvoudomé Dagmar Honsová.

Semínka kopřivy jsou citlivá

Žahavým rostlinkám na polích biofarmy Sasov na ploše čtyř hektarů velmi ublížilo květnové sucho. Ze semínek za desetitisíce korun vyrostly rostliny do několika centimetrů. „Celé pole jsme museli posekat odplevelovací sečí. Kopřivy by se teď měly chytit a dobře růst. Můžeme jim pomoci také dosázením oddenků,“ přiblížil Josef Sklenář.

„Založit porost kopřivy je těžké. Semínko je citlivé, rostlinka náročná na vláhu se musí okopat. V následujících letech se kopřivu naučíme pěstovat. S odbytem nebude problém. O sušené lístky je enormní zájem v dietetice, farmacii a jinde. Stonek na vlákna poputuje na zpracování jinam,“ plánuje farmář.