Jaký je byznys jeho firmy? Přeměňuje nepotřebné obaly v užitečný materiál. „Máme tady například krabice od vinařů, pivovarů nebo výrobců kávy. Oni by je vyhazovali, my je přitom zpracujeme tak, že se dají znovu použít,“ popsal jednatel firmy Tripet.

Motto? Co jedna firma nepotřebuje a vyhazuje jako odpad nebo dává do sběru, může jiná firma ještě použít.

„Nedělám ze starého nové, protože to nejde. Dělám z nepotřebného potřebné,“ popsal Tripal.

Specializuje se na kartony. „Použitou kartonáž není nutné dávat do sběru, ale lze ji rozřezat a znovu použít,“ vysvětlil šéf firmy s 15 zaměstnanci. Kartonáž si z jiných podniků odveze a v areálu v Třeštici rozřeže.

 

V šuplíku je plán výstavby haly

S podnikáním začal Tripal na jaře 2000 v Telči – v garáži rodinného domku. Když prostory nestačily, přesunul se do větších prostor v Černíči. Zakrátko ani tyto prostory nestačily.

„Před pár lety byl problém sehnat hospodářské prostory na Telčsku,“ vzpomenul Dušan Tripal. „Stačila by mi tehdy větší stodola, ale nedařilo se nic sehnat. Až jsem přes manželku dostal tip na stodolu v Třeštici,“ pokračoval v popisu situace živnostník.

Byl se na prostory podívat a vedle stodoly ho zaujal nepoužívaný teletník.

Také teletník už ale pomalu a jistě nestačí, takže Živnostník roku má ve své kanceláři plány na výstavbu nové haly v bezprostředním sousedství teletníku. Investici odhaduje na 13 milionů korun.

„Projekt máme, příští rok bychom chtěli s budováním začít. Postupovat budeme po etapách, které jsou rozložené zhruba na pět let,“ předpokládá Dušan Tripal. I pak by se měl počet zaměstnanců pohybovat kolem patnácti.

Vraťme se ale ještě na začátek, ke koupi teletníku. Ten přišel na 160 tisíc korun.
Betonové žlaby pro dobytek odstranil Tripal sám, žádnou firmu nenajal. „Z rekonstrukce střechy jsem zato měl hrůzu. Náklady vycházely asi na půl milionu korun,“ připomněl živnostník.

„Přemýšlel jsem, jak to udělat levněji. Ve Znojmě byl nepotřebný sklad, tak jsme jeho střešní trámy demontovali a přivezli je do Třeštice. Tepelnou izolaci na stěny budovy mi prodala firma z Přelouče. Je to slisovaná sláma o síle pěti centimetrů, ale izolační vlastnosti má jako polystyren o síle 30 centimetrů. Vyšla velmi levně, pro přeloučskou firmu to bylo nepotřebné zboží,“ doplnil Dušan Tripal.

Dvoje zatahovací dveře v „teletníkové“ hale si udělal sám ze dřeva a kartonu. „Nejdražší na nich byla kolejnička, vyšla mě na 800 korun,“ pousmál se majitel firmy.

 

Ve 20 letech se nemůžete sedřít

Na podřízených si Tripal cení pracovitost a spolehlivost. Ta pracovitost je ale prý s dovětkem.

„Důležité je pracovat stabilně. Člověk se nemůže honit pořád. Když jsem začínal, dřel jsem jako magor. Teď zastávám názor, že jestli chceme dělat do 60 nebo 65 let, tak se přece nemůžeme ve dvaceti letech sedřít. Ať už fyzickou prací, nebo duševní,“ poznamenal muž, který koupil při podnikání první oblek až kvůli prezidentovi Václavu Klausovi.

Až do letošního jara byly pracovním oděvem třeštického živnostníka montérky. Tripal si oblek kupoval až na vyhlášení vysočinské ankety Živnostník roku. To se odehrálo v září. „Přece jen se vyhlášení účastnil i prezident, společenský oblek byl nutnost," věděl Dušan Tripal.
„Od té doby jsem měl oblek na sobě při listopadovém celostátním vyhlášení výsledků ankety Živnostník roku,“ doplnil jednatel firmy Tripet.
V celostátním měřítku se již na stupně vítězů v anketě neprobojoval.

Doma mu přitom držela palce a posílala esemesky manželka a tři děti ve věku od 1,5 do devíti let.

Kdo je Dušan Tripal

Dušan Tripal založil svou společnost Tripet na jaře roku 2000. Předtím působil v Kosteleckých uzeninách, kde pracoval jako vedoucí ve sféře zásobování. Jeho firma Tripet začínala doma v garáži. „Začínali jsme opravdu tam a přes pronájem menšího objektu v Černíči jsme se propracovali až ke koupi vlastního objektu v Třeštici,“ popsal Tripal. S manželkou mají tři děti, ve volném čase chodí rád rybařit.