„Na pátečním jednání se vedení firmy s odbory shodlo, že zkrácení pracovní doby je nevyhnutelné, ale na konkrétní podobě se budou obě strany domlouvat na dalších jednáních v průběhu února,“ uvedla již v pátek mluvčí firmy Bosch Diesel Kateřina Šimonová.

Reportéři Deníku dali v pondělí prostor na vyjádření i samotným zaměstnancům strojírenského podniku.

„Nezlobte se, o tom se nebudu bavit,“ zněla nejčastější odpověď.

Hrstka zaměstnanců se ale přece jen na mikrofon reportéra Deníku vyjádřila. Uvedli, že by byli ochotni pracovat přibližně za šedesát až 65 procent stávající mzdy.

„Je to stále lepší, než dostat výpověď a být na pracovním úřadě,“ mínila jedna ze zaměstnankyň Bosche.

Podobného názoru byl i starší muž čekající na autobus. „V téhle době se prostě uskromnit musíme a musíme doufat, že krize nepotrvá moc dlouho. Lepší nějaké peníze než žádné,“ prohlásil další ze zaměstnanců.

Změny si vynucuje hospodářská krize

„Situaci musíme posuzovat globálně. Myslím, že za současného stavu hospodářské krize člověk přijme i zkrácenou pracovní dobu a má jistotu, že je zaměstnaný,“ potvrdil odborový předák Bosche Jiří Valenta.

„Podle zákoníku práce nemohou odbory odsouhlasit zkrácení pracovní doby jako celek. Ze zákona se na tomto opatření musí domluvit zaměstnavatel se zaměstnancem,“ dodal zástupce odborového svazu OS Kovo.

Ve věci zkrácení pracovní doby se Deník obrátil i na zástupkyni úřadu práce. Lze vůbec podle zákona zkrátit pracovní dobu? A jaká je minimální mez? Podle mluvčí Úřadu práce v Jihlavě Jarmily Klejzarové udána není.

Je tedy pouze na dohodě zaměstnavatele a zaměstnance, zda bude člověk pracovat například patnáct hodin týdně, nebo třicet.

Bez peněz lidé nemohou být

Za částečnou nezaměstnanost musí ovšem člověk dostat nejméně 60 procent průměrného výdělku, poznamenala Klejzarová.

Jiným krokem je pak omezení výroby v závodě. K tomu již v Boschi docházelo i v minulých měsících. Zaměstnanci budou i v únoru v případě odstávky doma za 75 procent průměrné mzdy.

„Omezení výroby je možné buď po projednání s odborovou organizací, nebo – pokud firma odbory nemá – s úřadem práce,“ vysvětlila mluvčí Klejzarová. „Částečnou nezaměstnanost lze povolit maximálně na dobu jednoho roku,“ dodala Klejzarová.

Jaroslav Paclík, Lenka Pospíšilová