„Jednou z nejvíce zasažených skupin jsou senioři. Zasáhlo je zvýšení daně z přidané hodnoty a zdražení cen energie. Přitom mají průměrný důchod kolem devíti tisíc korun a většina žen kolem sedmi tisíc korun,“ uvedl ekonom Havel.

Protikrizovým opatřením tak má být například výplata 13. důchodu. Jde ale zatím jen o návrh.

Havel také upozornil, že první vlnu krize má republika za sebou, další ale přijde. „Nezaměstnanost by mohla v Česku vyšplhat ze současných 7,9 procenta až na dvojcifernou částku,“ zmínil Jiří Havel.

Situace se asi zhorší v létě, kdy se na trhu práce objeví čerství absolventi škol. Jejich pozice nebude jednoduchá.

„Na podporu v nezaměstnanosti dosáhnou jen absolventi, kteří již nějak odpracovali alespoň dvanáct měsíců. Mám dceru na vysoké škole, tak vím, jak je složité tento požadavek splnit. Když třeba i obchodní řetězce omezily brigády na doplňování zboží,“ uvedla poslankyně parlamentu Zuzana Brzobohatá.

Ta upozornila i na další problém: nedostatek peněz v obecních rozpočtech. „Do obcí míří čtvrtina peněz, které se celostátně vyberou na dani z přidané hodnoty. Teď, když lidé šetří, obce postihne výpadek této daně,“ uvedla Brzobohatá.

Čím nahradit tyto příjmy? Prý například z dividend firmy ČEZ a lepším čerpáním peněz z fondů Evropské unie.