Právě ten totiž získal letošní cenu týdeníku Ekonom Město pro byznys, a obhájil tak své prvenství z loňského roku. Tehdy vyhrál jak v krajském, tak i v celorepublikovém kole.

Humpolecký starosta Jiří Kučera v letošní vítězství města podle svých slov nedoufal.

„Když jsme ocenění obdrželi loni, byl to krásný pocit. Ale ani ve snu by mne nenapadlo, že ho získáme i letos,“ řekl starosta po úterním vyhlášení výsledků v kongresovém centru jihlavského krajského úřadu.

Stěžují si na komunikaci s radnicí

Přestože Humpolec prožívá podle nasbíraných dat zlaté časy a podnikatelské prostředí je tam nejrozvinutější ze všech měst na Vysočině, oslovení podnikatelé si stěžují na komunikaci s radnicí.

„Abych vám řekl pravdu, tento bod mě hodně překvapil. Myslím si, že je dost subjektivní. Lidé, kteří průzkum dělali, zřejmě natrefili zrovna na ty podnikatele, jež s námi nejednají. Loni jsme měli asi štěstí, že oslovili ty, se kterými v kontaktu jsme,“ myslí si Jiří Kučera.

Podle něho je komunikace mezi byznysmeny a vedením města na nadstandardní úrovni.

V klubu podnikatelů nejsou

„Funguje u nás dokonce klub, v němž je podstatná část podnikatelů ve městě. Pořádáme s nimi pravidelné schůzky a řešíme nejrůznější problémy. Myslím si proto, že lidé, kteří v anketě odpovídali, v klubu podnikatelů nejsou,“ doplnil šéf humpolecké radnice.

Na druhém místě se v průzkumu týdeníku Ekonom umístil Pacov na Pelhřimovsku s pěti tisíci obyvateli. A to díky nízkým cenám ve městě. Vodné, stočné a nemovitosti jsou tam podle nasbíraných výsledků nejlevnější na Vysočině.

„Beru to jako velký úspěch. Rozhodně se nemůžeme srovnávat s velkými městy, protože u nás nikdy nevyrostou průmyslové zóny, ale pokud někdo projeví zájem, že by u nás chtěl podnikat, je mu věnována velká individuální péče,“ řekl starosta Lukáš Vlček.

O bronzovou příčku se pak podělila dvě sousední města ze Žďárska, a to Nové Město na Moravě a Žďár nad Sázavou.

Padesát kritérií z různých oblastí

Na Vysočině bylo v rámci průzkumu vyhodnocováno celkem patnáct měst na základě padesáti kritérií rozdělených do šesti oblastí, a to podle podnikatelského prostředí, kvality lokality, kvality veřejné správy, podle situace na pracovním trhu, cenových podmínek a podle telefonického průzkumu mezi podnikateli.