Noví farmáři mohli ještě loni vstoupit do dotačního systému ekologického zemědělství. Dotace ekofarmářům jsou vyšší než podpory jejich konvenčně hospodařícím kolegům. Letošek a příští rok je ale pro nové žadatele uzavřen. „Zemědělci, kteří v tom systému už jsou, žádají o dotace normálně. Ale noví žadatelé nemohou," řekl Klejzar. Proto bude zřejmě počet ekofarem spíš stagnovat.

Rozloha šetrně obhospodařované půdy na Vysočině není proti jiným krajům velká. Farmáři na Vysočině se ale věnují víc pracnějšímu pěstování plodin než chovu dobytka. Nabízejí celou škálu produktů, od obilí přes brambory, luskoviny, zeleninu, byliny po biomaso a biomléko.

Podle Klejzara poptávka po biopotravinách nestoupá tak rychle, jak se předpokládalo. „Roli také hraje to, že se minimálně polovina biopotravin do Česka dováží," uvedl. Dobře se prý teď dá prodat kvalitní obilí a luštěniny. Dobře se hospodaří ekofarmám, které mají síť odběratelů. „Ale je složité si tu klientelu vytvořit, přece jen už je konkurence," dodal Klejzar.

První ekofarmy se na Vysočině objevily v devadesátých letech. V roce 2005 jich fungovalo 29, spravovaly 4 300 hektarů půdy. Počty začaly rychle stoupat před pěti lety. V celém Česku bylo na konci minulého roku 3 920 ekofarem.